Obsah písně skládají: Vstup (až do sloky 10.); o robotě pěší a jízdecké (až 19); o robotě ženní (až 43.); o trestech a stížnostech (až 53. a až 60); pak následuje přechod (až 64.); dál o krutých pánech (až 77.); o škodách z roboty (až 88.); o vzdělání a chování se úředníků s příklady trestů na ně (až 149), o myslivosti (až 177.):, o robotě rybničně (až 191.); o mletí a pivě (až 195); o panských drábech (až 207.) a o židech (až 213); posléze závěr až do konce (až 224).

Jak Sám skladatel uvádí, čerpal látku jen z nejbližší své přítomnosti (strofa 216.) a z nejbližšího okolí (str. 217.) či jak sám praví, z patera panství (str. 149.), totiž z poděbradského, černo-kosteleckého a konárovického, jak bezpečně z písně samé vysvítá, a bezpochyby z radimského, které patřilo asi do r. 1782 Josefu hrab. Kinskému a pak Aloisů Josefu knížeti z Lichtensteina, a z panství brandýského s přerovským, s jichžto poddanými byl Vavák v nejbližším styku. Většinu však látky čerpal. Vavák pro svou píseň z panství poděbradského, jehož poddaným byl.

Vrchními správci na panství poděbradském za XVIII. stol. byli: Jan Ant. Těšovský z Trostenberku, spolu hejtman panství Iťolínského (od r. 1696), od r. 1718 Fr. Vil. Lodgmatm z Auen, od r. 1735 Jan Jiří Aschenbrenner (jako administrátor), od r. 1736 Karel Max. Clanner, ryt. z Engelshofenu, kr. podkomoří a hejtman, od r. 1752 Jan Mich. Oppelt z Verthenfeldu, kr. vrchní a podkomoří, od r. 1756 Hynek Bedř. Oppelt z V., od r. 1762 Michal Hroznatá Bricktius, od r. 1772 Ondřej Bart. Grimm, kr. vrchnoředitel, od r. 1775 Jan Jos. Beierweck („pán velmi přísný'), od r. 1797 Jak. Ford. Schmiedt až do r. 1806.6) Vedle vrchního správce, obyč. hejtmana, jmenují se (Urb. 1748) níž uvedení úředníci, služebníci atd., kteří mívali vedle platu také deputát, nižší i stravu z důchodu panství poděbradského, ale „L. 1693 při Velkonoci takový deputát7) jest zdvižen a na peníze uveden." Za příčinou později často jmenovaných úředníkův a zřízenců vrchnostenských přikládáme zde jich seznam. Při správě ústřední: hejtman, purkrabí, důchodní, obroční, písař obilní, písař kancelářský, písař cestovní a pojezdný; při lesnictví (jagerpartaji): forstmistr, polesný, bofjager, hesuchtknecht, Gehegbereiter, forstknecht (lesní), polní myslivec, jungjagcr či mladší jager, bažantník Či cis. ptáčník a hajný, kdežto r. J553 zmínění „sokolníci" a r. 1630 a 1651 „soko-láři" ku cvičení lovcích sokolů, v XVIII. věků se nepřipomínají,8)