r. 1553 dvůr o 1,5 lánu, však dle majestátu ve čtvrtek po sv. Lucii 1558 nic neplatí.

Veškeré tii nastíněné rozdíly, pokud se ještě v XVIII. věku zachovávaly, přestaly dle usnesení sněmu českého cis. patentem Ferdinanda V. Dobrotivého ze dne 7. září 1848 (pak 4./III. a 27./VI, 1849) a veškerá půda stala se svobodnou —: .lid z poddanství vy-maněn.

O žádném snad panství v Čechách nelze dáti zpráv o lidu poddaném tak spolehlivých, jako o poděbradském, počínajíc od polovice XVI. věku. Bezpečnými prameny jsou nám především tak zvané »ur-báře", z nichžto nejstarší sestaven byl z nařízení krále Ferdinanda I. r. 1553 v úterý po sv. Antonínu „dle přiznání skrze Krištofa Sku-hrovského ze Skuhrova na Popovicích a Baltazara češvice z Geers-dorfu, Jeho M. rad". 1) Dá se mysliti, že již v době starší — kun-štátské — bývaly urbáře, které se na nás nedochovaly; pořízení však jjového urbáře bylo tím žádoucnější, že bylo r. 1547 panství poděbradské velice rozšířeno zbožím skonfiskovaným královskému městu Nymburku, statkem radovesnickým pauu Diviši Slavatovi z Chlumu a některou částí Starému městu pražskému. Urbář tento zůstal v platnosti, až byl založen nový: „L. P. 1590 v pátek po památce Všech svatých (9. listop.) skrze Hartvika Zeydlicze z Schenffeldu na Zvole-niovsi a Chotzni, J. M. C. rady a všech panství J. M. C. v království českém vrchního hejtmana" (Listů A—T a 1—215). Ale již po 50 letech (r. 1642) setkáváme se s popisem panství poděbradského od Jiříka Eefigia z Kleefeldu, hejtmana poděbradského, sestaveným snad jen pro potřebu soukromou; neboť již po 9 letech byl založen „Re-gistřík urburní panství poděbradského v pondělí po Všech svatých (6. list.) od Daniele Ferd. Rabsteinského z Guttenthalu, cis. nad počty rady" (listů 613). Potřeba nového urbáře byla na bíledni, neboť visi-tační kommisse (p. Kryštof sv. p. ze Studeníce a Max Lorenc Košín, rada nad počty) r. 1650 vyslaná za vyšetřením škod po 301eté válce, shledala „vypálené a spustošené vesnice s malou výjimkou téměř všecky". Nový tento urbář trval v právní platnosti až do roku 1777, kdy byl nový zřízen od dvorního rady z Raabu. Ačkoliv urbář složený v 1. 1651—55 stal se základním kamenem pro právní poměry lidu poddaného na Poděbradsku i za XVIII. věku, nicméně nedá se mysliti, že by během tak dlouhé doby nebyly nastaly změny. Doklady pro toto tvrzení nacházíme v urbáři zmíněném, ale hlavně v rukopise dle něho učiněném: „Urbur panství Poděbradského, sestavený pro Jiřího Paroubka, primátora Sadského" (před r. 1715 s opravami