pomazal medem a ustrouhaným perníkem hustě se posypal. V pozdější době sypali místo perníku pestrobarevný cukrový máček.

Věnec se ozdoboval smaženými drobnostmi, které na dřevěných špejlích navlíknuté do něj souměrně zapichovány byly. Smaže-nicky ty (kobližky) měly podobu holubiček, panáčků, věnečků, srdéček a j. Také .věci z perníku, pozlátkem potažená jablka, sušené hrušky a švestky, ořechy (dle roční doby) se připojovaly.

Později nastoupil arci běloučký cukr, a paňmáma hořela radostí, když do domů nevěstina se služkou vstupujíc, vítána byla slovy: „Že pak jste za takové nepohody na cestu se vydávaly, všecko máte zachumelené; tož musíme s tím někam do komory, aby se to ne-rozhřálo."

A což teprve byla-li v ď o u ř e ve věnci láhev, obyčejně mázová, s nějakou kořalkou nebo s vínem postavena, a kromě toho snad ještě v košíku něco od drůbeže, tu teprve nemělo s jedné strany obdivování, s druhé strany pak ujišťování o vzetí s málem za vděk konce.

Jiná sousedka napekla koláčů také z fajnové, jež se na tokách (řešetech) anebo v putně na zádech, čistým prostěradlem ovázané, ještě teplé na místo určené dodávaly

Některá sousedka obstarala plné necky koblih, které byly povidly, mákem nebo perníkem medem promíchaným nadívané; nasma-žila věi)ečků s hrozinkami nebo několik mis Božích milostí.

Sousedka A. poslala množství všeliké drůbeže, soused N. dal celé tele, C. koupil celou čtvrť hovězího, D. poslal korec i více pšenice, M. vědro nebo i dvě piva. K. dal půl krmníka atd. Když pak se všechny ty dary snesly v domě, v němž se svatební hody slaviti měly, byla to hotová výstava kuchařská.

Kromě toho vypomáhaly pozvané hospodyně, jejich dcerky neb i služky při upravování všeho, čeho k svatební hostině potřeba.

Vedle zvaní nevěstou bylo však zvlášť okázalo zvaní družbou s mládenci. Při bohatších svatbách zvalo se dvakrát, při obyčejných jen jednou. Po dohodnutí rodičů s obou stran, větším pak dílem se strany ženicha, zjednán byl d r u ž b a, který od začátku až ke konci vše řídil; jemu k ruce zjednal ženich mládence, nevěsta pak zvolila si družičky. Družba i mládenci měli na kabátě vedle knoflíků na levé straně připevněný prut rozmariny s dlouhým červeným fáborem.4) Rozmarina se každodenně obnovovala; pro družbu obstarala ji nevěsta, pro mládence družičky. Také fábory byly jejich darem.