bychom proti tomu praničeho. Je však nutno uvésti vše v podobný soulad, a proto se prosí všichni pp. přihlášení vystavovatelé, kteří by v té věci měli nějaká přání nebo námitky, aby to co nejdříve do kanceláře výstavní oznámili. Jinak se bude počítati se souhlasem a dle toho zařídí definitivní rozhodnutí. Nový program archaeologické výstavy bude co nejdříve uveřejněn ve Věstníku národopisné výstavy českoslovanské.

* O gubernialních a krajských musejích v Rusku. V době, kdy se u nás jedná o nové organisaci krajinských musejí, nebude snad nezajímavo poukázati na to, jaká jsou menší musea v Rusku a jaké snahy se tam objevují ? jejich organisaci. V Rusku povstalo brzy velké množství musejí soukromých i veřejných, která lze rozděliti na následující kategorie: na musea univfrsitní, sbírky učených společností, sbírky při gymnasiích, realkách a školách podobných (s čistě pedagogickým cílem), sbírky církevně archaeologické, založené při duchovních seminářích, akademiích a pravoslavných bratrstvech (???????????????), sbírky zakládané v posledním čase archivnými komisemi, sbírky různých učených spolkův a ústavu, státní musea gubernialní (na př. vilenské, taškentské, sevastopolské,, tifflsské atd.), musea zakládaná statistickými komitéty, jichž je v Rusku asi 80, sbírky soukromé, a konečné na gubernialní, krajská a zemská musea, nezaložená státem, ale pravidlem sonkromníky, a převzatá pak ve správu gubernie, kraje nebo města. A o organisaci těchto musejí jde předem Jak již z předešlého zřejmo, nebyla archaeologie v Rusku lépe na tom, než kde jinde. Začalo hrozit úplné roztříštění starožitných památek. Proto povstávaly časem různé varovné hlasy, různé návrhy na odpomoc. Nejurčitěji chopeno bylo věci na VII. archaeologickém sjezdu v Jaroslavě r. 1887, kde hraběnka P. Uvarova přednesla obsáhlou stať o ruských musejích a podala i určitý návrh na novou orgauisaci gubernialních a krajských musejí. Projekt tento, o jehož osudu nám není více známo, vytištěn jest v brožurce vydané moskevským archaeol. spolkem r. 1887. Jiný materiál ? organisaci musejí viz v článcích I. F. L i-chačeva »3??1?????, ???????? ????????? ??. ????????" ? »0?? ??????-ctbí ????????????? ??????? ? ???????? ???????? ?????? ????????-???? ????????????, (Obé v Trudech jaroslavského sjezdu II. str. 829, 337.*)

* Chemicko-fysikální ústav pro ohledáván! starožitností. Konservatoř Dr. Much učinil v centrální komisi vídeňské návrh na zřízení státního úřadu pro chemicko-fysikálníohledávání starožitností. V centrální komisi bylo pak po dobrozdání professora chemie dvorního rady Dra. AI. Bauera usneseno, podati v tom směru žádost k ministerstvu kultu a vyučování. Navrhuje se, aby byly ustanoveny osoby, které po dokonalém vzdělání se ve vědě chemické, zejména v chemické analyse podobné práce by prováděly. ? tomu cíli mají se udělovati státní stipendia, za něž by ten, kdo jich požívá, byl povinen 1. prostudovati bedlivě sem spadající literaturu archeologickou a výsledku k svým pracím použiti a 2. zabývati se hledáním snadných a příhodných method ku konservování starožitností v musejích.