každá hrníček asi 13 cm vysoký, s okrajem ven vyhnutým a ouškem; vyrobeny byly z hlíny jemněji vypracované, dobře pálené na kole hrnčířském. Na baňaté části ozdobeny byly rýsováním ve 4 řadách, jemuž lid říká rozmarinka. Hrníčky byly obdivovány tak dlouho, až se rozbily. U koster jiného nalezeno nebylo. Z nálezu toho nepodařilo se mi ničeho zachovati, neboť mě zpráva o něm došla pozdě.

* Jednotlivý hrob s kostrou v Jeseníku. Koku loňského (1892) lámán byl kámen na štěrk nové silnice ua poli pana Ě. v Jeseníku. Dělníci při odkrývce kamene zaměstnaní nalezli ve hloubi asi jednoho lokte kostru velice setlelou (leželať v jílovité zemi), rovně nataženou, hlavou k jihu, nohama k severu, obličejem vzhůru položenou; ruce její spočívaly rovné vedle těla. U hlav kostry stály tři nádoby, z nichž první, nad hlavou stojící, dělníci při kopání úplně roztříštili a střepy rozmetali, tak že ani tvar její zjistiti nebylo možno. Po straně pravé byla nádoba 9"5 cm vysoká, 16 cm nahoře v kraji v průměru chovající, tvaru zvonkovitého, z jemné hlíny v ruce volně dělaná, stěn tenkých, s okrajem ven vyhnutým a v popředí části baňaté se dvěma pupíky, z nichž každý zase skládá ae ze dvou vyvýšenin. Stěny jsou jinak úplně hladké. Zvláštností je to, že pupíky jsou tak roztříděny na objemu nádoby, že by se daly očekávati pupíky tři. Skutečně však třetí pupík schází. Po straně levé byla druhá menší nádobka umístěna; ta jest tvaru lepějšího, poněkud džbánkovitého, na kole z jemné hlíny dělaná, barvy šedé, a i na ní nalézají se jen dva pupíky, zde však jen v podobě jednoduché vyvýšeniny, třetí na objemu nádoby schází též, jako u prvější. Vedle hlavy nalezena ná-ušnička bronzová stočená z drátu při ploš; ělého. Více u kostry nebylo. Kosti velmi vetché dělníci rozebrali, a když jsem na místo nálezu se dostavil, ačkoliv jsem velmi spěchal, již jsem je nezachránil, ba ani lebku ne, kterou dle výroku jednoho z dělníků na kraj pole vyhodili, načež v ta místa druzí vyhazujíce kámen, ji roztříštili. Více koster v místech těch nalezeno nebylo, jestiť to pohřeb osamotnělý z doby snad přechodní, z neolithu do doby bronzové.

* Nový žárový hrob v Sovenicích. Roku loňského v měsíci

říjnu dobýván byl v obecním šutráku sovenickém písek, při čemž podebrali dělníci zbývající část u okresní silnice ke Mcelům vedoucí. Po čase utrhla se však tato podkopaná část až k samé silnici a s ní i polovice žárového hrobu tam uloženého. Náhodou šel jsem krátce po té v těch místech do Sovenic a tu jsem uzřel na sesuté části střepiny nádoby. Sešed dolů, nalezl jsem ve stěně odtržením se utvořivší polovici žárového hrobu. Vydobyl jsem ihned nožem opatrně zbylé střepy dvou nádob, popelnice a malého osudí, a opatrně nožem dloubaje, hledal jsem dále. Tak objevil jsem ještě nádobu třetí, pěkného tvaru se dvěma oušky, úplné zachovalou. Popelnice baňatá,