str. 74
středoevropejské kultury trvá. mísí se valně s rázem této staré kultury, mnoho na ní buď měníc, mnoho však zase také od ní přijímajíc; jak vůbec u stýkajících se rozličných kultur také ve středověku u tak řečených slohův znamenati lze.2) Jesti to věc sama sebou srozumitelná, která širšího výkladu nepotřebuje.
Za současného trvání s těnskou obmezuje se stará středoevropská kultura více jen na šperky, jako jsou náramky, kruhy, kroužky, prsténky, jehly, fibule, plechy, závitky atd., zachovávajíc při tom pořád původní svůj ráz, totiž okrasy a ozdoby ořechové, perlové, zdrobnělé šneky, spirály a p., a hlavně tvar fibule své s otevřenou patkou naproti těnské fibuli, jejímž příznakem je patka zavřená.3) Předměty staré středoevrop. kultury zůstávají pořád převážně bronzové a zlaté, a zřídka, jen objevují se ze železa napodobené, kdežto na těnských předmětech železo' a stříbro daleko převládá. Tuto po staié středoevropejské pozůstalou kulturu nazval jsem k vůli určitějšímu vyznačení „posloupnou starou středoevropskou kulturou", a to hlavně na rozdíl od skutečné latěnské, která kromě současnost v jisté době a něco vzájemného vlivu nic společného s ní nemá.4)
Těnská kultura, která, jak řečeno bylo, asi ve IV. stol. př. Kr. počíná a asi \e IV. st. po Kr. zase zaniká, vytiskla ponenáhlu za dobu svého trvání posloupnou starou středoevropskou kulturu téměř docela z obyčeje, aniž by ji však byla dlouho přetrvala; neboť časem a vlivem místních poměrův přizpůsobili ji sobě národové, k nimž byla zanesena, buď podle vkusu svého, buď podle dovednosti a umění a p., z kteréhož přetvoření nová „pozdní čili nejmladší kultura", jinak řečená „kultura pozdní doby" (Burgwalltypus-Periodě) povstala a která po nenáhlém obratu do historické doby přechází. Virchow přiřknul sice tuto pozdní, nejmladší kulturu Slovanům; ale tomu je již dávno, kdy důmysl a autorita mocnější byly než skutečnost a přesvědčení, zakládající .se na zkušenosti. Kultura této pozdní doby není původu slovanského, nýbrž je točasovýamístní přetvor kultury těnské, která, jak jsem řekl, původ svůj z římské kultury vzala.5)
2) Na př. sloh byzantinský s orientálním v Rašku, románský s gothickým, gothický s renaissancí atd.
3) Viz Kellerův VI. Pfahlbautenbericht „Marin" v Mittheil. d. antiquar. Gesellsch. in Ziirich 1866, Bd. XV. p. 293.
4) Srv. obšírněji o tom v mých „Funde zu Slup in Prag" v Mittheil. d. anthrop. Gesellsch. Wien Bd. XX. p. 141 a si, a „Aus den Graber-státten der liegenden Hocker" ib. Bd. XIV. p. 188 si.
5) Srv. v mých „Funde zu Slup" p. 146 a též von Osbornovo pojednání o téže věci v „Jahresschrift der Gesellsch. fur Autbropologie und Urgeschichte der Oberla/isitz" 1891, Heft 1. a v „Praehistor. Blatter" Munchen 1891, p. 3. Cástefně srv. i Niederlův článek v Časopise musejního spolku olomoackého 1891, p. 101.
