nazýváme, název „indo-germanské", tak jako by se rozuměti mělo „indo-německé" !

Nezáleželo by na tom jinak, neboť zájmenem „Germani" vyrozumívali klasikové, jak Strabo 1) říká: příbuzný Celtům národ v někdejší Germanii, která po Germaneth (příbuzných) také nazvána byla; že to však v tomhle smyslu němečtí badatelé nemyslí, stává se věc nevědeckou, protože do politiky zapadá. A to se pro vědu nesluší.

Že v klassické Germanii kromě Němcův a Prusův (čeledi leto-litevské, příbuzné Gothům) převážně Slované sídleli, vysvítá na př. hned z názvu Vendův, Vinidův, Vandalův, Venetův a p., jak až na naše dni Slované Němcům „Wenden" šlovou. Památky těchto, nyní z větší části již poněmčilých Vendův, zachovaly se z pravěku v tak zvaných „Wendenfriedhofe" (t. j. vendická pohřebiště), jak je německý lid venkovský vůbec nazývá, pak v rozličných místních názvech, bájích, pověstech, obyčejích, pověrách atd., které se slovanskými jednostejný jsou.

Toho však se zhusta i od samých slovanských badatelův nedbá, kteří jen prostě německé učence napodobují.

A p."ece je pravěk slovanský v Evropě sám s sebou snadno průvodný, musí se však na opravdovém vlastním studiu zakládati. Pomůcky k tomu poskytují jednak písemné památky, jednak ústní podání, jako báje, pověsti, pověry, obyčeje atd., pak výkopy, na př. z pohřebišť, svatyň, ze zaniklých hradův a osad, místní názvy a jednak také panující za pravěku kultury, z nichž poradný vývin postupné vzdělanosti člověka lze vystopovati. Tak následuje po neolithické čili kamenné době doba bronzův, již Hochstctter „starou středoevropskou kulturou" nazval, zahrnující v sobě bronzové nástroje, zbraně a šperky, a jejímž hlavním odznakem jsou spirály, ořechové, oříškové, perlové, miskorité a šnekovité okrasy na rozličných výrobkách (jako na přikl. na náramcích, kroužcích, fibulích atd.), pak fibule s odstávající čili otevřenou patkou (jako jsou duchcovské) atd. Tato kultura, která na keramických výrobcích z neolitické doby kromě pokročilejší techniky nic nemění, a v střední Evropě asi 1000 let př. Kr. se počíná, utrpěla asi po 600—7001etém svém trvání jinou, vlivem římským nově povstalou kulturou a již věda „1aténskou" nazvala, veliké obmezení, neboť nová tato kultura zavedla kromě železa také ráz kultury římské z níž původ svůj vzala. Následky jejího objevení jsou velmi nápadný, neboť hrubé nástroje a zbraně bronzové, jako jsou sekery (palstaby a celty), srpy, dláta, meče a j. v. mizejí vůčihledě z užívání a nahrazují se železnými.

Tato nová „1 a Těne" čili „těňská kultura", která za nějaký čas (asi z IV. stol. př. Kr. do IV. stol. po Kr.) vedle staré