Roudnice. Lebka mužská z řadových hrobů v Roudnici (Pam. arci). XII. 427), nacházející se v zemském museu, vykazuje obrys v normě par. vejčitý. Čelo poněkud silněji na zad ustupuje, týl jest kulatý. Obličej je orthognathní, alveoorthognathní, nos a očnice jsou vysoké, nosní kosti úzké, hřbet nosní ostrý.

Vřetovice u Zakolan. Ochotě p. říd. učitele A. Teplého děkuji také zprávu o pohřebišti v cihelně p. Kohlíka u Vřetovic, kde byly u lidských koster nalezeny popelnice a „jakési háčky". Lebka odtud pocházející a ve škole zakolanské chovaná náležela muži asi 45—501etému; švy jsou pokročile srostlé, jinak jednoduché; v lambdě se nacházejí 2, ve švu lambdovitém 3 malé vsutiny. Nadoboční oblouky a výčnělky soscovité jsou silně vyvinuty. Obrys lebeční podobá se v normě par. vejčitému oválu; týl jest kulatý, obličej široký, přímo-lícní, slabě alveoprognathní. Nosní kosti jsou hluboce pod nadoboč-nimi oblouky zasazeny. Jamky přednosní jsou slabě naznačeny. Očnice jsou čtyřhranné, šikmo postavené, nízké.

Čelo jest vysoké, ploché. Spodina jest krátká, otvor týlní kulatý. Lebka jeví typ lebek libčanských.

Zakolany, Laskavostí pana J. Hellera v Zakolanech bylo mi možno prozkoumati lebku,6) která byla nalezena při stavbě vápenné peci v tamějším cukrovaru; kostra se nacházela, jak se mnou pan Heller sdělil, ve hloubce 1 m pod niveau továrního dvora v cihlové žluté hlíně . . . Dle tvrzení více spolehlivých lidí byla tato kostra nalezena „v sedě". Mezi nohama nacházela se nádoba na kruhu hrnčířském robená, 167 cm vysoká, s ohnutým krajem (průměr 128 cm) bez ouška a bez znamení na dně (průměr dna 7*7 cm). Kolem břicha běží ve 3 řadách okrasa skládající se z šesti šikmo pod sebou ležících teček, které šestizubým nástrojem těsně vedle sebe kolkolem byly vtlačeny.

Leb (obličej a spodina chybí) jest bleděžlutá, na povrchu drsná, zvápnělá; nadoboční oblouky naznačené. Soudím na ženské pohlaví. Přiložený třecí zub jest silně ubroušen. Šev čelní skoro úplně za-. chován, šev šípový začíná srůstat; švy ostatní jsou jednoduché. V normě parietalní objevuje se dlouhý, stejnoměrný ovál s širokým čelem; týl jest vytáhlý; nosní kosti jsou hluboko pod nadobočními oblouky zasazeny; čelo rovně stoupá, temeno jest dlouhé, ploché. Lebka jeví v celku tvar, který jest pravidelný u lebek neolithických a z bronzové doby.

Lebka B. v zakolanské škole chovaná a p. říd. učitelem A. Teplým laskavě mi zapůjčená pochází dle všeho z téhož pohřebiště jako předešlá, neboť byla nalezena r. 1884 při stavbě komína v cukrovaru; náležela ženě asi 30 — 351eté (zuby dosti otřené, švy zachovalé, složitější). V bregmě se nachází vsutá kůstka (2*2 cm: 1*1 cm), menší