Konečně jsem zjistil délku některých dlouhých kostí; měřil

Z těchto čísel lze dle tabulek Manouvrierových souditi na celkovou délku 155 — 160 cm u č. XV., 160—170 cm u č. XX., 165 až 168 cm u č. XIII, 165 —170 cm u č. X., XII. a XVIII. V hrobě samém měřil jsem přímo kostru č. XV. (158 cm), c. XVIII. (169 cm) a č. IX. (165 cm).

Lukavec. Leb (žena ?) chovaná v zemském museu pražském a nalezená v Lukavci s železnými obručemi dřevěného vědérka pochází od starší osoby; švy začínají srůstat; v švu lambdovitém jsou 3 malé vsutiny. V normě par. jeví se obrys v tvaru vejčitého, skoro stejnoměrného oválu; týl jest kulatý.

Ouholičky. Pan Kýzner v Eoztokách chová ve svých sbírkách lebku pocházející z řadových hrobů u Ouholiček, nalezenou s nádobkou zhotovenou na kruhu hrnčířském a vlnicí okrášlenou. Nádobka obsahovala vejcí skořápky. — Lebka náleží muži staršímu, neboť šev šípový a obzvláště šev lambdovitý jest částečně srostlý, švy jsou jednoduché. Zuby zachované, ale valně ubroušené. Nadoboční oblouky jsou dosti dobře vyvinuty, méně proč. mast. a ostatní výčnělky. Obrys v normě par. podobá sa slabé vejčitému oválu; týl jest zakulacen; čelo ploché, Obličej jest prognathní, alveoprognathní, dosti vysoký a úzký. Očnice vysoké, kulaté; nosní kosti jsou dlouhé, úzké, v ostrém úhlu spojené; přední strana alveolarního výčnělku jest plochá, jamky lícní velmi hluboké. V pohledu ze zadu jeví se nám vysoký, jednoduchý oblouk s vysokým klenutím a s rovně spadajícími stranami. Lebka spojuje příznaky typů nejstarších a typu dlouhého (germánských řadových hrobů).

Řepov. Následující zprávu, jakož i několik lebek děkuji panu Jos. Eepšovi, uvědomělému starostovi v Kepově, začež mu zde povinné diky vzdávám. Na pohřebišti poblíže Ěepova bylo již od r. 1869 kopáno a mnoho koster a starožitností vydobyto; všechno se však zničilo nebo ztratilo. Od r. 1886 věnuje se nalezišti větší pozornost: Kostry leží obyčejně v pouhé hlíně písčité, v řadách vedle sebe a hlavami k západu; buďto byly okrášleny esovitě zakončenými zá-ušnicemi různé velikosti, nebo jantarovými koraly; také byly u nich nalezeny železné kruhy (kování z dřevěných nádob?), nože, jeden denár (Boleslav II.), jednou i zlomek kamenného klínku, velmi často