od starší ženy; švy větším dílem srostlo, jinak jednoduché; zuly ubronšeny (3 chybí, 1 vyžraný), výčnělky malé. Lebka vykazuje skoro čistě typ nejstarších, extremně dlouhých lebek; obrys její podobá se v normě par. dlouhému vejčitému oválu s vyraženým týlem čelo jest nízké, kleiiuté, temeno ploché. Obrys v pohledu ze zadu pentagonální. Obličej jest orthognathní, nízký, s nízkými, šikmooválními očnicemi a s nízkým, širokým nosem; nosní kosti ploché, nahoře úzké. Dolejší čelist nízká, široká, její úhly odstávají. Spodina dlouhá, týlní otvor podélní.

B. Ostatní tři lebky byly nalezeny při kopání základů nynější spořitelny na náměstí se střepinami staršími i novějšími (až i z XVII. století?), s kostmi, podkovami atd. Z toho, že naleziště leží poblíž farního kostela, a že zelené zbarvení na jedné lebce (I.) svědčí pravděpodobně na slovanskou bronzovou záušnici, soudím, že se zde jedná o pohřebiště z X.—XII. století, snad o první křesťanský hřbitov v Litoměřicích. Tomu nasvědčuje i tvar lebek.

B. I. Lebka asi 30leté ženy, výčnělky malé, švy zachovalé, zuby ubroušené. Obrys v normě par. podobá se vejčitému oválu; čelo jest klenuté, temeno krátké, týl krátký; obličej prognathní; očnice jsou vysoké zakulacené, nosní kosti široké, ploché. Lebka jest dlouhá (ind. = 72,37) a přibližuje se v typu lebkám žalovským (řadových hrobů germánských).

B. II. Lebka mladší ženy, zuby neubroušené (3 vyžrané), švy jednoduché, v levém spánku vsutina. V normě par. jeví se obrys vejčitě ovální. Známky anglické nemoci; čelo jest klenuté, týl krátký. Obličej jest prognathní, alveoprognathní, nízký s nízkým nosem a zakulacenými očnicemi. Nosní kosti jsou ploché. Index š : d lebky jest 78,49.

B. III. Lebka asi dvouletého děcka: čelní šev pouze v prostředku srostlý; druhé stoličky teprve se prolomují. V lambdovitém švu vsutiny. Obrys v normě par. podobá se krátkému vejčitému oválu. Týl jest kulatý, obličej slabě prognathní s vysokými kulatými očnicemi. Index š : d lebky == 87,50. Střední index pro I. a II. jest 75,43, pro všechny 79,45.

Lovosice. Ve spise Crania bohem. I. str. 115 popsal jsem několik lebek z pohřebiště z pozdní doby, ležícího poblíž Lovosic, na levé straně k Šířejovicům. Při stavbě stoky z knížecího cukrovaru (na podziml892), která křižuje toto pole, byly odkryty další hroby.2) V následujícím podávám popis lebek při té příležitosti zachráněných:

Lebka z hrobu č. IX. přináleží staršímu muži; švy jsou složitější a větším dílem srostlé; chrup jest chatrný. Lebka jeví typ lebek řadových hrobů germánských, poněkud smíšený s typem libčan-