tě skrze muky do očistce, budeš vidět své rodiče, jak tam pláčou, naříkají, že své dítky netrestali.

Svatá Máří Majdalena Pánu Kristu nohy myla. Velký pátek odpoledne netřaste se, kořenové, v zemi, aby ti škaredí ďáblové moci ke mně neměli. Já se modlím ráno, večír, myji ruce z Panny Mario studnice.

Sluníčko vychází — Matička Boží s hory jde, potkala svého synáčka : „Co to neseš, mů] nejmilejší synáčku?" „Já to nesu takový kříž, na kterém já umřít mám." Želel Petr, želel Jan. „Neželte mých drahých ran, jděte tam, řekněte tam : Kdo tu modlitbičku modlit se bude, než kus chleba do úst vezme, Pán Ježíš ho pekla zbaví, Matička Boží se přimluví."

Kříž Boží nade mnou, Pán Bůh se mnou, Matička Boží v hlavách, andílkové po stranách. Všickni svatí při mně stůjte, mou dušičku ochraňujte. Ježíš, Maria, Josef, Jáchym, svatá Anna, celé přátelstvo Kristovo, přimlouvejte se za nás u Boha všemohoucího.

Pán Ježíš kříž nese, až se pod ním třese. Potkal ho svatý Petr: „Co to neseš, Pane Ježíši Kriste? Neseš to ůákou zimnici nebo psotnici?" „Nenesu to žádnou zimnici ani psotnici, já to nesu takový kříž, kdo na ten kříž pamatovati bude, ten do slávy věčné přivedený bude."

Ve Volyni pálí se ohně v předvečer svátku Andělů strážných v měsíci září. Hoši sbírají již na dlouhý čas před tím po městě košťata a shánějí též i sudy od kolomazi, by lépe jim košíata. hořela. Na večer pak rozestoupnou se po kopcích podél sebe a zapálenými košťaty kolem sebe mávají. Dohořívající zbytek do výše vyhazují. Pálení toto vždy opakuje se po tři večery.

V některých pak vesnicích Pošumaví pálí hoši hromady na večer na Boží hod svatodušní. Ve starobylé vesnici Dobrši, původním to sídle proslavených pánů Koců z Dobrše, vzdálené as dvě a půl hod. od Volyně, pálí hoši ohně způsobem následovním. Hoši shánějí na hromadu chvůj, dříví a j., též i prkna ze starých shnilých rakví. V předvečer Hodu Božího práskají biči, by jim čarodějnice hromady neuhranuly. Po té na druhý den na večer při zvonění klekání se seřadí na návsi a majíce košťata přes ramena kráčejí k hromadě za sebou, modlíce se Anděl Páně. Přijdou ke hromadě, zapalují ji a prkny umrlčími ji obkládají. Od hořící pak sobě vesele košťata zapalují.. S nimi tu hromadu třikráte obejdou, při čemž se zase pětkrát Otčenáš pomodlí. Po té pak s hořícími košťaty se zase do vsi za sebou navracují. To jest zvykem hochů zvaných obecních. Hoši z panského dvora (kteří bydlí ve starém hradě, jenž k obývání teď