pomlouvání, kdežto zvláštně vážení páni společně sami uznati mohou, kterak my nyní nesnesitedlnými foršponama jsme trápeni, my tedy takové rola srdečně rádi hned po letošním užitku nebo po žních, jak jsme takové přijali, zase odevzdati chceme, snížené žádajíce, abychom my, jak se říditi, věděli, by nám téhož písebnou resoluci -udělati neobtížně sobě oblíbili, čehož defferirovaní býti se těšíme a ve všechnej poukazující povinnované vážnosti zůstáváme povinnovaně poslušní společní městští Bzenečtí rolníci a spoluměšfané."

„Kolníků" těchto bylo celkem 13, z nichž každý držel jeden lán po 60 měřicích. Byl to majetek městský. Když však dotčení „rolníci" nemohli vykonávati veliká břemena lpící na lánech, žádali o rozdělení, k čemuž také přišlo. Dva lány ponechány nadále při faře, ostatních pak jedenáct rozděleno bylo mezi 184 obyvatelů bzeneekých, kteréžto rozdělení se stalo r. 1781—82. Aby zřejmo bylo, jaké byly povinnosti „rolníků", uvedu zde, kolik platil takový „possessor" č. 260, Jí němuž patřilo 64 měřic, a jaké jiné povinnosti měl v roku 1775.

Possessor robotovati musil s párem koní na jaře 3 dni, v čas žní 3 dni, při sklízení obilí 3 dni a při oračkách 3 dni. Stavěl-li by se nový dvůr nebo zámek, musil dovézti z lesů bzeneekých nebo vranovských týdně jednu fůru. Při stěhování „milostivé vrchnosti" musil poskytnouti vůz s párem koní. Při honech byl povinován zavézti a párem koní léčky a tenata. Z vinohradů kromě desátku platil ještě z každého „achtela" 7 mázů a 2 žejdlíky vína. Zasel-li vinohrad ten obilím, platil z něho 97a groše. Jiných peněžitých poplatků měl 20 zl. 21 kr. Daně domovní platil 1 zl. 15 kr. Jinak mohl s loukami a vinohrady nakládati svobodně „dle privilegií městských".

Kniha tato byla psána r. 1830. Pamětník píše doslovně o kroji lidovém v Plzeňsku: Ještě r. 1797 nosilo ženské pohlaví černé kabátky s dlouhými faldy, jak ještě v r. 1830 na mnohých místech spatřiti lze bylo; pak také, když svatba byla, šly nevěsta i družička v černých pláštích do kostela na kopulaci. Když žena k ouvodu do kostela šla, podobný černý plášť bez rukávů na sobě měla; móda ta však počala pomíjeti rok od roku, až již roku 1800 žádné pláště více nebraly. Nosily se pak takto: Svobodná děvčata měla zapletené vlasy ve mnohé copy a místo čepečků svobodné na hlavách černé