neb člověk jaký, na živých sem i tam chodí a na sobě živé také vodí, proto mu rozum potřeba, aby se varoval příhody ? Odpověd!: Loď jde na rybách a nese lidi. — Hádej: Které chvoštiště jest nejdražší a nejméně užitečné? Odpověď: Ocasy dlouhých suken ženských, kterými zemi a prach smítají a za nimi jdoucím nezdraví ještě působí, ježto by mnohý toho zbytečného oděvu mohl užívati a na svým životě nositi. — Hádej: Kde mrtví vyhánějí živé? Odpověď: česaje hlavu hřeben neb štětka, nečistotu vyhání z vlasů. — Hádej: Jest polovicí lněné a polovicí svinské, má srdce dřevěné, zahání mnohé zarmoucení? Odpověď: Štětka, kterou člověk hlavu čistí a zlé páry z hlavy vyvozuje, ježto člověka zarmucují. — Otázka: Která rána nebo udeření jest méně jisté? Odpověď: Veslem na lodi, nebo v to místo řídko zase trefiti může.

O řemeslnících. Hádej: Které jest řemeslo nejhodnější a Bohu nejlibější? Odpověď: Tesařstvo aneb kteří zemi dělají, neb Pán Kristus praví: Otec můj tesař jest. — Hádej: Které řemeslo jest nejsilnější? Odpověď: Bradýřákó, neb bradýř smí každýmu v ústa sáhnouti, ješto byjinýmu nijak trpíno nebylo. — Hádej: Které řemeslo nejvíc bez ženského pohlaví nemůž býti? Odpověď: Malíři, řezbáři, krumplíři, ačkoliv žen nemají, proco však je svýma rukama formují. —Hádej: Které jest nejlepší nádobí v ševcovském řemesle? Odpověď: Jejich zuby, neb nimi kůži natahují. — Hádej, milý brachu, neuhodneš-li, nedámť týden jísti hrachu: které řemeslo přirozením dostatečně není spokojené, abys pověděl? Odpo/ěď: Krejčířské, neb mu se oka nedostává, a kdyby na dvou dosti měli jako jiní lidé, nepotřebovali by třetího po(d) lavicí, do kteréhož sukna ukradená mečí, a praví, že nezůstalo ledva to, co by mohl do oka vjíti, ba já tomu nevěřím, mohl by místo oka veliký pytel míti. — Hádej: Kteří lidé z šibenice se radují a rádi ji vidí? Odpověď: Ti, kteří cestou jdou, neb již vědí, že město daleko není. — Hádej: Čím jest mlejn přikrytý? Odpověď: Není přikrytý, nebo kdyby byl přikrytý, neviděli bychom ho. — Hádej: Proč se čápi na mlejně nehnízdí? Odpověď: Neb se bojí, aby jim mlynář vajec nestřásl. — Hádej: Bez čeho pytel nemůž býti? Bez provázku. — Hádej: Kde se pytle scházejí? U provázku, když jej zavazují. — Co jest nejlepšího ve mlejně? Odp.: To, že pytlové nemluví, nebo kdyby mluviti uměli, zradili by mlynáře.

— Hádej: Kolik je palců v mlejnském kole? Odpověď: Že tolik jejich, kolik je děr. — Hádej, čím mlynář práší? Cizím. —Hádej: Někdy jsem byla zavržená, již jsem městům i všem v službě oznámená, byla jsem rozpjatá, roztažená, ode mně jest mnohá osoba oklamaná, velmi odporně mne užívají, že se živí i mrtví radují ? Odp. : Struna, kteréž užívají k tomu a k jinému světskému veselí, tak i v kostelích.

— Hádej: S velmi velikou prací z země přišlo, v ohni velmi soužené bylo, to každý vidí nahé a holé, trpí mnohé štosy a strkání, volá a křičí bez přestání, žádný nemá nad ním smilování? Odpověď: