hoši délku skoku dvěma dlouhými kroky, a skočí prý tak daleko každý hoch, jak dlouhé má dva své kroky, některý však i dále.

Říkává se: „Není-li kluk šelma, není nic po něm," a skutečně jen zdravý, chytrý kluk provádí krkolomné kousky, umí nejlépe lézt po stromech, vylézati o hodech skoro do polovičky máje, napalovat hloupější kluky a vymýšlet žerty. Tak na př. vymýšlí rozličné tresty za některá provinění ve hře. Provinilec někdy musí „vrány chytat", to jest: kluk musí omotat nohy kolem stromu nebo tyče, levou šlapku zaklesne za pravou nohu, pravou šlapku za levou a šprliti se musí do výše. Vysoko tak nevyleze, smekne se dolů, a nepomůže li hochovi soudruh nohy .rozplésti, nemožno samotnému z tyče se osvoboditi. Někdy rozhodne vůdce hrajících se kluků, že svázán má být trestanec do „kozlíku". Za velikého smíchu a křiku zapnou provinilci kabát, když byl tento ruce své skřížil na prsou, nohy mu též skříží a prostrčí nyní asi metr dlouhou tlustou hůl pod koleno, pod rukou jednou, pak druhou i druhé koleno — slovem, sešpejlují hocha jako kuchařka kapouna. Kluk sebou kolíbá a hází a jen pomocí druhého vyprostiti se může z nepříjemného postavení. Někdy zase uloží se klukovi sednout vodorovně na válek a navléci nit do jehly. Ztrácí ustavičně rovnováhu, neboť nenabude ani na okamžik klidu a nena-vlekne jehlu, čímž vydán posměchu.

Často napadne kluky, když soumrak se blíží, udělati „mořskou pannu". Dělají ji dvojím způsobem: jedna jest němá a odpovídá rozličným kýváním hlavou nebo vrchním tělem, druhá mluvívá tenounkým hláskem. Obě však, jsou-li podrážděny, bývají zlé.

Strojívá se obyčejně na „véhoně" na trávníčku. Kluk sedne na-zem, druhý lehne si mu do klína a vztýčí nohy. Nyní pokryje třetí kluk sukní nebo šátkem sedícího kluka a bosé nohy druhého přistrojí šatem a uváže z předu zástěru. Pata představuje nos, kdežto noha omotaná šátkem jest hlavou. Ze vzdálí v soumraku činí toto neforemné těleso na děti mladší a nováčky strašný dojem, a bojácně se blíží k mořské panně, s níž počnou mluviti brzy hrozivě, zase vlídně, vadivě, žertovně, až konečně „panna" ztratí trpělivost, začne sebou házet a mrskat, až šat daleko odletí. Děti utíkají domů a šprýmaři-se těší, že postrašili nováčky. Kluci mi pannu vystrojili na ukázku.

Mluvívá se „s pannou" způsobem nezvyklým, na př.: „Vítám vás, neznám vás! Kde ste bele, nebele, babičko? Jíte ráda koláče nebo-skvarke?" Když panna přikývla, odpovídal kluk posměšně: „Hano! a kde be ste je vzale? v moru? Eebe jíte nerada?" — Panna mlčí. »Slešele ste, kmotřenko?" Panna kývá, že neslyší, dává tudíž najevo, ze nechce slyšeti. Tu rozpřáhl se kluk 51etý, čiperný Ludvíček a vyťal panně notný políček po holé patě, až to lusklo. Panna zuřivě začala kopat a shodila šat. — I ptala jsem se hošíka: „Což se ne-D°Jís té zlé, mořské panny?" Se smíchem odpovídal mi klučík: „Defc