rámě kolem jeho těla, drže pevně pravici jeho, tak že stojí pátý kluk a druhým od kraje (šestým), pravou svou rukou drže čtvrtého kamaráda pořád pevně. Nyní náčelník zaplétá druhý článek, veda celý řetěz pod ruce pátého i čtvrtého hocha, který z místa se nehýbe; pátý kluk proplete se a omotá své levé rámě kolem těla čtvrtého, jehož pravou ruku pevně drží, i zůstane státi za hochem čtvrtým v právo. Náčelník probíhá tak všechny páry, až zaplete všechny články uvedeným způsobem. Nyní přeměří celou řadu bystrým okem (jsouť kluci seřaděni dle velikosti) a počne velmi rychle počítati: jedna, dvě, tři atd., i rozplétá řetěz takou rychlostí, že než poslední článek se rozplete, lítají přednější kluci v pravém slova smyslu, ale nesmí se roztrhnouti řetěz — pustiti se, byla by zmařena hra. Staneli se tak přece, bývá „nešika" z řady vyloučen. Ěetěz zaplétá se pomalu, ale co nejrychleji se rozplétá, což stává se následujícím způsobem: Náčelník (první hoch), stoje s pravé strany za hochem druhým, omotánu má svou levou ruku, držící pravicí soudruha svého, kolem těla jeho. (Tvoří tak s ním I. článek řetězu.) Nyní čítá velmi rychle: jedna, dvě, tři, jedna, dvě, tři atd., a počne se rozplétati pod rukama druhého a třetího hocha ze zadu, kolem svého kamaráda (II. hocha) v právo. Nyní proplete se třetí kluk zadem kolem čtvrtého hocha v právo, a za ním utíká druhý i prvý hoch. Ěada došla na pátého kluka, jenž rozplete suk či článek řetězu týmž způsobem jako ti ostatní, kteří utíkají nyní za ním; tak to může jít do nekonečna.

Na „kozla" hrají si kluci takto: Jeden chytne svislé ruce druhého, opře se mu hlavou do zad a třetí skočí na záda sehnutého kluka, jenž co nejrychleji počne utíkati. Kozel však začne skákati a hoch musí hledět seskočiti, nechce-li býti shozen, čímž cvičí se v mrštném skoku. Dobře musí kluk umět skákat, který chce jezdit na koni. Soudruh jeho skloní šíji, on se rozběhne (dovednější však těsně při něm stojí) a jedním rázem vyhoupne se mu na ramena, kdežto kluk koně představující rychle s ním ubíhá; v běhu pak jezdec seskočí, daje koni znamení, při čemž tento hlavu skloní.

Také vrata při stodole, voj při voze jsou našim klukům roz-pustilcům dobrým nářadím tělocvičným. Jíž i malincí 5 až 61etí si vylézají na voj, větší zase na vrata, skříží nohy a spustí se hlavou dolů, držíce se pouze nohama nebo i „za hák", totiž za jednu nohu. Chodí po vojích, po trámech a rahnách ve stodole odvážlivci, majíce v rukou hůl, jak to vidí při komediantech.

Stojí všichni kolem vrat, a hluku i smíchu není konce; o vrata opírá se hoch a snaží se za hlavu, jak jest vysoký, do prkna zaraziti svou žlutou kudlu. Konečně se mu to podaří, kluk učiní velký krok v před, otočí se, měří okem a jedním rázem shodí kudlu nohou dolů. Jeden za druhým „shazuje", až konečně je to omrzí, i navrhne jeden „dělat nůžky", a již přinese se lavice, kluk si Jia ni sedne, jak na koně, chopí sejí rukama, a než napočítáš jedna,