hrnkův, obyčejně porculánových, ale také majolikových i hliněných. Za stará mohli tu ovšem míti jen hrnky hliněné, nebo tu bývalo prázdno. Tak právě bývá to podnes v sencích, kde mají, jako na našem obrázku, vedle sudnu ještě zvláštní polici na hrnky nebo talíře. V první polici stojí talíře, též pestré, hořejšky nakloněné a k sobě tak narovnané, že přes obrubu následujícího položen za kousek okraj předcházejícího. Pod každý talíř stavívají lžíci „jáklem" dolů, někde přidávají ke lžíci i vidličku a nůž. V této příhradě stávaly z a stará bud1 mělké dřevěné talíře „dranžíry", nebo kde měli cínové, •cínové, po případě také menší mísy.

V dolejší jsou a byly vždy mísy, a to, aby se jich sem vešlo více, kladou hospodyně menší do větší, třeba i tří na sebe, a tak je na sebe soustředně staví. Když husy začínají nésti, dávají sem též vejce, jedno vedle druhého.

"V prostoru nad halmárkou, jenž už není zahrazen příční tyčí mají své místo hrnce; ty se kladou obyčejně jeden vedle druhého, po případě i jeden do druhého, menší do většího, a třeba-li, i do dvou řad nad sebe. Hrnce leží otvorem z mísníku. Do halmárky sklízejí na poličku slánku se solí, dolů nádoby s moukou potřebnou k jednotlivému vaření, „vokřiny" na zadělávání atd.

Pestré vystrojení sudnu doplňuje i pestré malování. V době nejnovější hospodyně a hlavně novotami načichlé dcerky chodské zděděné sudny ze sencí vystrkují a nových už si žádná dělati nedává. Zalíbily se jim místo nich zasklené skříně, nejen všelijak nemotorně sdělané, nýbrž i obyčejně velmi nevkusně dvojí i trojí barvou natřené a místo pěkného domácího malování často bídně lakované a fládro-vané. Pod sudnem mívají někde posadu na slepice, do níž se však zavírají slepice jen v tuhých mrazech.

Ve mnohých sencích starých mívali kromě sudna jednoduchou polici na talíře a hrnečky. Na obrázku čís. 4. jest jí viděti skoro polovici. Tato sestává z prkna as 1,5 m dlouhého, k němuž jest shora v pravém úhlu přiděláno prkénko druhé, užší. Do prkénka tohoto zaděláno jest na kraji pěkně vyřezávané a malované zábra-dlíčko. Dole jest do prkna prvního natlučena řada dřevěných hřebů. Police visí tak, že prkno širší dotýká se po celé šířce stěny. Na příčním prkénku stojí o zábradlí opřeny talíře, na hřebích visí za ouška hrnky. Nejobyčejnější místo police bývalo nade dveřmi.

Mezi sudnem a dveřmi povýš má stálé místo „kropáček" se svěcenou vodou, nejoblíbenější cínový, ale také plechový, porculánový, hliněný a skleněný — všecky podoby rozličné.

V některých 'světnicích také blízko v těch místech nebo na druhé straně dveří nebo i blízko u kamen visívá zvláštní nádoba dřevěná, slaník, do něhož ukládali původně menší zásobu soli, později i mouky. Slaník je důmyslně dělán; jest záhodno o tom se zmíniti. Dřevorubec pořídí si na slaník kus dřeva, obyčejně osyko-