S@6@

Barva smutku byla u nás již po několik století černá. Ale do šatu černého strojili se druhdy jen o pohřbu ti, jichž se dotýkalo. Od roku 1547 dle zprávy Sixta z Ottersdorfa od Veleslavína v kalendáři uvedené začali naši po vzoru cizím smutek „nositi", to jest oblékali se v černé dlouhé šaty na delší dobu po smutné události. V Němcích to začali obecněji po smrti Fridricha III. r. 1493; 1) 11 nás, jak dí Veleslavín, r. 1547, nebo jakož vypravuje se v Dači-ckého Pamětech r. 1558 po smrti císaře Karla v Hispanii. Tenkráte prý „císař Ferdinand se všemi dvořany svými do šatů černých dlouhých se odíli na znamení zármutku, kterýžto křtalt tu tehdáž v Čechách se začal, čehož přednější po smrti přátel svých následují a dušičku čistě zapíjejí."2)

Z těch dokladů světle patrno, že móda (křtalt) černých šatů smutkových vznikla u nás v polou století ať r. 1547 ať 1558. Tehda už ten zvyk byl leckde obecným, díť Aubanus Mirotický, 3) že „mrtvejm se všudy jednostejní pohřebové vypravují: nebo někteří za celých sedm dní, někteří za devět, někteří za sto, jiní přes celý rok v černý oblek více obaleni nežli oblečeni jsouce smutek nesou a na každý den za ně službu činí." Že tyto zprávy pravdivý, postřehujeme i v inventářích. Praví-li Dačický, že smutek nosí „přednější" lidé, tedy urození, vidíme brzičko v letech napotomních i v měšťanských a ze-manských popisech „šaty k smutku nošení". Šmukýři mají r. 1575 na krámech „klobouky k smutku z sukna a mochejru" po kopě; 4) „pláště smutkové" soukenné s kloboukem k smutku má pan Hrob-Čický z Hrobčic rovně jako sladovník Jiřík Studnička (+ 1583 5). Na těch dvou kusech, na plášti a klobouce, smutek obyčejně přestával, jakkoli jsme nalezli tu a tam v inventáři i „fěrtoch černý smutkový soukenný".6) Smutkový klobouk míval na sobě „flor nebo tykytu obdélnou". Víme to z morového řádu města Příbrami roku 1649 vydaného ;7) tu se praví, aby muži i ženy obcházejíce nemocné a nosíce mrtvé, „mívali na kloboucích znamení flor nebo tykytu obdýlné dolů