Předchozí 0451 Následující
str. 710

jest vidno z toho, že majitel sousedního sadu Vlasák před 2 roky při vysazování švestkových stromků v hloubce 1 m též na žernov podobných rozměrů uhodil, který však pod stromkem ležeti nechal. Možno tedy s jistotou prohlásiti, že jižní, od severozápadních větrů chráněná, podélná a úrodná stráň Hory Kuněticko již v pradávných dobách stále byla obydlena a to lidem, který se zabýval vedle orby a chovu dobytka hlavně i výrobou žernovů k ručním mlýnkům a těmito za přiměřenou výměnu plodin atd. lid okolních, zajisté i vzdálenějších sídlišť opatřoval. Bývaly asi majestátné Kunětice nejen

v šíré labské rovině, alebrž i ve vzdáleném okolí známým zřídlem tohoto pro domácnost velepotřebného průmyslového odvětví!



Dobu těchto ručních mlýnků pro nedostatek bližších pomůcek na určito stanoviti nelze. V mé přítomnosti pouze nalezen v hloubce 1 m mezi drobnými odštipky čediče a větších částí žernovů jeden střípek z nádoby velké, v rukou hnětené, z hlíny silně tuhou promíšené, barvy tmavošedé, lesklé, povrch 14 žlábky po šířce střípku 8 cm jako od zubu hřebene před vypálením mělce prohlouben, 15 mm silný; dále v jiných jamách našly se střípky pěti druhů nádob, z nichž 3 hrubší v rukou robené, ostatní střípky menších na kruhu točených nádobek s vyhrnutým okrajem ze šlemované hlíny, barvy špi-navohnědé a tmavošedé. Z prvnějších 3 střípků jsou 2 barvy šedé a 1 světlohnědé, 1*7 cm silných stěn, na drobno roztlučenou slídou hojně promíšených.

Malé kousky strusek železitých, jestli vůbec jich k prvnějším předmětům soudobně počítati dlužno, poukazovaly by k užívání železa, kterého ovšem i ku křesání žernovů bylo použito.

Od té doby, co lid v Evropě pevná místa zaujal, přišel zkušeností k poznání, že výživné látky obilí teprve semletím ku zažívání způsobilými se stávají. Také se zdá, že staří brzy znali obilí pražit, čímž se pak tlučením spíše rozmělnilo. Když se však chléb hnětl


Předchozí   Následující