Předchozí 0452 Následující
str. 711

a pekl z kvašeného těsta, muselo se čerstvé srní upotřebit, kteréž se pro svou tuhost rozemlelo na ručním mlýnku, o němž se již v Odyssei a bibli zmínky činí. Z knih těchto se dovídáme, že v nejstarší době obilí těžkými palicemi v hmoždířích se roztloukalo, což ještě dosavade u nevzdělaných národů spatřujeme; ale dovídáme se tam i o mletí obilí pomocí žernovů, aö nevíme, kdy byly vynalezeny. Že se jich již 1600 let před Kr. užívalo, vychází na jevo z V. knihy Mojžíšovy kap. 24. verš 6., který zní*): „nevezmeš základu svrchního i spodního žernovu, neboť život svůj zastavil tobě". Byly tím patrně míněny jen vodorovné kameny, jež se rukama lidskýma otáčely. V Pompejích. vykopány byly mlýnky kuželovité. Dle Plinia byl znám za času římských císařův vliv různých druhů kamenů na jakosť meliva; byla známa i manipulace kropení obilí, jakož její dobré i zlé následky. Otruby bývaly již v předkřesfanské době oddělovány od mouky síty ze žíní a plátna. Kromě kuželovitých nalézáme i mlýny, při nichž byl spodní žernov sálkovitě nebo kotlovite prohlouben, a na něm stál žernov s oblou spodní plochou. Postranní pákou byl tento žernov dělníkem, který kolem mlýnku chodil, otáčen.

Mělo-li se melivo vybrati, musel ovšem vrchní žernov býti vyzdvižen. Podobného druhu přístroje nalezly se i v nákolních stavbách. — Naše kunětické mlýnky poukazují co do postavení žernovů, celou svou úpravou na methodu opačnou: žernov konvexní byl za spodní a konkávní za vrchní upotřeben.

Fig. 1. znázorňuje takový ruční mlýnek v jeho složení, fig. 2. průřez svrchního, fig. 3. spodního žernovu. Okrouhlá pánvička u středu oblé plochy (fig. 3. p), průměru 40, hloubky 45 mm sloužila k volnému pohybu čípku, jehož vrchní konec v pánvičce vrchního žernovu byl nasazen, čímž se oba kameny vzájemně od zvrtnutí chránily. Okrouhlá pánvička (fig. 2.j?) ku propouštění jednotlivých zrn o 10 mm větší než prvější a do vnitř se šířící (zkomolený kužel) má průměry 55 a 65, hloubku 45 mm. Výpustka (fig. 2. v) k vytroušení meliva sloužící je radiálně ze středu až k obvodu žlábkovitou rýhou vedena, kde se okraj silně zakružuje. Nepravidelný, trychtýřovitý otvor (fig. 2. i) nedotýká se zcela pánvičky, jest však spojen úzkým žlabem, kudy zrní volně propadávalo. Vyčnívající okrouhlý rámeček u vrchu (fig. 2. o), zamezoval, aby nasypané obilí při otáčení nevytrousilo přes okraj. Do vdtř soužený, zkomolený kužel, tvořící jednostranný otvor (fig. 2. r), sloužil k opevnění zahrocené násadky, mocí které se otáčení umožňovalo. Má v průměru 20 a 10 m»w, v hloubce 35 mm.

    Vácslav Diviš-Čistecký.

* Pohanské nekropole v čábelském lese u Milevska. Nikde snad v cechách nezachovalo se nám tolik pohanských hrobů, jako na


*) Bible česká z r. 1488.

Předchozí   Následující