hranice bývalé osady mohou se určiti dle toho, kde strany příkřeji spadají a kde se nenalézá více předhistorických střepů. Na jednom místě severní polovice (která přináleží k dvoru vchynickému) našel jsem několik kostí lidských. Kosti pocházejí jistě z předhistorických dob, neboť jsou zcela zvápenělé a tvrdé jako kámen. Na jiném místě sebral jsem kusy pálené hlíny se známými prstovými vtisky. Sebrané střepy pocházejí z menších a větších nádob, misek a hrnců, z volné ruky hnětených, obyčejně mála pálených, někdy zevně nebo i uvnitř kouřem černěných anebo pěkně grafitovaných. Střepy z větších nádob ukazují poblíž okraje vodorovné kolem běžící výduté.

* Starobylá' dílna ručních mlýnků na Hoře Kunětické. Hora

Kunětická jako v středověku svou strmou polohou skytala bohatýrstvu bezpečného sídla, tak zajisté i dříve zvala na své žírné boky lid ku vděčnému pobytu. Ala z různých příčin bylo dosud těžko stopy někdejšího bydliště vypátrati, když rozlehlé stráně Hory Kunětické lámáním kamenů podstatných změn doznaly, čímž jich vrchní vrstvy naprosto vymizely; nyní jsou její svahy místem zalesněny, sady obklopeny a novějšími hospodářskými budovami zastavěny. Přece však nalezla domněnka o dávném obývání Hory Kunětické větší pravděpodobnosti, když v letech šedesátých u obce kunětické od Hory malé půl hodiny vzdálené, blíž tamějšího hřbitova, při mýtění borku na pohanské žaroviště se uhodilo (Pam. Arch. IV. I., 88), kterýmžto odhalením dovozcno, že lid zde uložený, zajisté též na blízku, nejspíše že na vyšších a úrodných polohách Hory Kunětické záplavě nedalekého Labe vzdorujících, stále se zdržoval. Objevem, který se zde v zimě 1889 maně udal, tato domněnka ještě větší víry získala, byt i původ nálezu z pozdějších dob byl pochodil. Na jižním svahu Hory Kunětické vykácel se totiž panský asi 801etý borek, jehož pařezy od občanů rábských a kunětických zakoupené, do určité doby musely být dobyty, aby paseka do jara upravena a nově oseta býti mohla. Při této práci vyskytly se porůznu pod pařezy ležící jednotlivé větší i menší kameny, které nesly na svém povrchu stopy lidské práce, jsouce totiž zde onde okřesány, některé zcela miskovitě vyhloubeny a pod. Výše naznačená paseka č. p. 162 zaujímá takřka pravidelný čtverhran ve výměře 2 hektarů, ale tvoří jen malou část celé jižní, vzdálenějším Pardubicům přímo čelící stráně Hory Kunětické, v jejímž středu se nalézá. Její západní strana přiléhá těsně k ohrazenému lesíku, v němž letní zámeček majetníka panství p. bar. K. Brascheho z "VVartinberku se vypíná, východní strana sousedí s pozemky jak panskými tak i