Předchozí 0439 Následující
str. 698

Na veliký pátek před východem slunce vezme hospodář cep a jde na louku nebo pole, kde mu krtkové mnoho ryjí, a nikam se neohlížeje udeří třikráte cepem o zem. Pak ani slova s nikým nemluvě přijde domů a dá cep kde ho vzal; krtkové prý se přestěhují na luka sousedova. Hradecko.

Když se čtou na veliký pátek pašije, vezmou hospodáři cep a tlukou třikráte do krtin, aby sa zbavili krtků. — Na střechu házejí písek, aby do stavení neuhodilo. — Dobytku dávají tou dobou po kousku masa, aby ztučněl. Rovensko.

Na veliký pátek ráno od 3 do 9 hodin kvete kapradí. V tu dobu se hledá a suší; prospíváť prý v různých nemocech. Bydžovsko.

Na veliký pátek, v dobu, kdy papež v Římě čte pašije, všecky poklady se otvírají a stanou se přístupnými lidem bohabojným. Rovensko.

Do východu slunce na veliký pátek vaří se vejca, která se dají na velkou neděli posvětiti a před obědem se snědí; vždy dva se o vejce rozdělí. Kdyby někdo bloudil, má si vzpomenouti, s kým na Boží hod vejce jedl, a hned prý pravou cestu nalezne. Hradecko.

Na veliký pátek pomodlí se domácí lidé v zahradě do východu slunce a přišedše domů snědí každý vejce na tvrdo vařené, k nimžto se přidalo několik svěcených kočiček. Brazdín.

Na veliký pátek do východu slunce má hospodyně uvařiti ve svěcené vodě, do níž přidala větvičku jasanovou, vejce, a tou vodou vykropiti stavení, aby se tam ošklivý hmyz nedržel. Bydžovsko.

Na veliký pátek před východem slunce jdou se domácí mýt k prou-divé vodě, aby zůstali po celý rok zdrávi. — Pak pokleknou pod strom a modlí se obráceni jsouce obličejem k východu. — Malým dětem, které nemohou jíti, přinesou proudivé vody a myjí je doma Hradecko.

Na veliký pátek myjí se lidé před východem slunce svěcenou vodou, aby byli po celý rok šťastni. Volanice.

Vychází-li na veliký pátek slunce jasně, bude úrodný rok; vychází-li v žlutočervených mracích, bude prý neúroda, hlad a mor. Bydžovsko.

Šumí-li navelikýpátek Labe silně, utopí se prý toho roku mnoho lidí.

Hradecko.

Kdo jí na veliký pátek čočku, budou se prý u něho celý rok peníze držeti. Kladno.

Sevřeli se na veliký pátek pří vaření smetana nebo mléko, oznamuje, že hospodyně do roka pochována bude. Bydžovsko.

Přijde-li ráno na veliký pátek prosit nejprve mužský, bude v domě štěstí; prosí-li první ženská, bude tu neštěstí. Bydžovsko.

Kdo si umyje na veliký pátek před východem slunce nohy v tekoucí vodě, nebudou ho nikdy boleti.

Místy neopomenou na veliký pátek do východu slunce vstávajíce s postele šlápnouti na železo (večer uchystané), aby neměli nohy bolavé po celý rok. Rovensko.

Má-li někdo nezhojitelné rány na tele, má se na veliký pátek do východu slunce venku pomodliti, pak udělati do země důlek a třikráte doň dechnouti, pozbude jich; nebo hlínu vyhrabanou přehoď třikráte přes hlavu, budeš zdráv. Bydžovsko.

Na veliký pátek nikdo nic nepůjčí z obavy, aby mu soused ne-uěaroval; zvláště úzkostlivě se střeží hospodyně půjčiti dojačku nebo sítko,


Předchozí   Následující