Češku, rodem z Kaňku od Kutné Hory, o které pro její hovornost v celém New-Yorku mezi tajnějšími krajany přišlo v přísloví: „báravá Šoustalka". Stařena jmenovala se Šoustalpvá. Chtěl-li někdo vyjádřiti o někom; že hovorkou, řekl: „jseš jako háravá Šoustalka." I v Kaňku, rovněž v Kutné Hoře, dosud se přísloví toto pamatuje, ač již přes 15 let tomu, co háravá stařena odjela ze svého rodiště.

Holoubata. Puchýře podlité krví, utvořené od tvrdé obuvi. Ani nevím, z jaké zásluhy lid náš bolestné puchýře ony nazval holoubaty.

Na s v. Jiří nebo i Vojtěcha iná se síti „semíčko", jinde .,lněná semátko", a aby se zdařilo, musí selka uvařiti k obědu hodně kaše z vajec. — Z jara číhají hoši na „divčata" jdoucí poprvé „na trávu", aby je polili vodou. Podobně dělají „divčata" oráčům a pastevcům poprvé dobytek vyhánějícím, aby byli „čerstvější".

Do velikého pátku má se všechen hnůj rozkydati, kolik kopenců na poli zbude do té doby nerozkydaných, tolik lidí ten rok zemře.

Na veliký pátek nemá nikdo na poli pracovati — nemá se zemi hýbati — aby se nerušil klid, poněvadž Kristus v zemi odpočívá. — Koho potká nějaká nehoda při polní práci na velký pátek, buďto do roka zemře nebo práce jeho nebude nic platná, poněvadž nějaká živelní pohroma úrodu zničí.

Na veliký pátek se nemá bíliti. Podběluje-li šestinedělka v ten den, bude prý její dítě morousem.

Bydžovsko.

Také práti není radno na veliký pátek. Pradleny, které přece perou, namáčejí prý prádlo místo ve vodě — v krvi umučeného Krista. Poličany.

Na velký pátek před východem slunce čistí se kurníky, aby se tam včely nedržely.

Když se lidé před východem slunce na veliký pátek umyli a proti nemocem opatřili, jde hospodyně mýt krávy a telátka, hospodář koně v tekducí vodě, aby je přede všemi nemocemi ochránili. Místy polévají dobytek svěcenou nebo proudivou vodou po zpátku, aby jim ho nikdo neočaroval.

Umyjí také všechno dřevěné nádobí, aby se nerozeschlo. Zvláště důležito jest vymyti máselnici v ten den, aby se v ní po celý rok dobře stlouklo.

Bydžovsko.