věříc, že bý sousedka kravám všechen užitek odebrala. — Podobně neprodli

v ten den ani kapky mléka, aby kravám učarováno nebylo. __ Peníze nebo

jinou věc půjčiti na veliký pátek není raduo, aby neubylo jmění.

Bydžovsko.

Na veliký p á t e k do východu slunce zamete se čistě světnice a smetí se spálí na ohništi nebo se vhodí do proudivé vody, aby všechna neřest s vodou odplula. — Místy metou také dvoreček, a to směrem ke stavení, aby prý přimetli štěstí pro celý rok. Hradecko.

Na veliký pátek dávají hospodyně slepicím zrní do obroučky ijako jinde na štědrý den), aby jim nezanášely. Rovensko.

Na veliký pátek do slunce východu vysmýčí hospodyně každý kout ve světnici, aby se tu nedržel žádný hmyz; v komoře i chlévě, aby so pavouci příliš nerozmnožili; konečně ve sklepě, aby tam nebyly žáby. Bydžovsko.

Děvečka vykropuje svěcenou vodou a mete světnici; když domete, uhodí koštětem třikráte na práh a řekne: „Ven, hosti — bez kostí!", aby švábi a rusi se nedrželi. — Mésti se má ode dveří k oknům, aby se štěstí přimetlo.

Na bílou sobotu má býti při „pálení Jidáše", kdo má nějaké pole ; jakmile hranice dohoří, at hodí rychle několik uhlíku do vody ve džbánku (zcela novém). Co pak vodou tou pokropí, bude před ohněm a pohromou živelní vůhec bezpečno. Nový Bydžov.

Někde dávají vodu tu dobytku, aby v tom roce nestonal. — Místy se modlí na bílou sobotu tuto modlitbu: „Hodiny bijí — den se mění — odpusť, Bože, mé provinění, pro přešťastné hodiny, v které se Pán Ježíš s Pannou Marií narodil." Bydžovsko.

Na bílou sobotu, když se zvoní „gloria", běhají hoši v zahradě, zaklepou na každý strom, aby ho probudili, při tom říkají: „Stromečku, vstávej. ovoce dávej! Umyj se, učeš se, je velký den!" Lidé třesou v tu dobu stromy ze všech sil, aby hodně ovoce urodily. Bydžovsko.

Na bílou sobotu myjí se dívky před slunce východem rosou, aby byly bílé a nedostaly pih. Kdo se umyje vodou, kterou se obmýval Boží dai' v tento den pečený, zbaví se prý pih. Místy si myjí při „Gloria" zvláště nohy, aby nedostali po celý rok vřediiv a boláku. ' Bydžovsko.

Kousek svěceného vejce, mazance a vína donese hospodář na velikou neděli na zahradu, pole a do studně, aby stromy hojně ovoce měly, pole dalo hojnou sklizeň a studně měla vždy dobrou vodu. Nový Bydžov.

Vejce, které vařeno bylo s proutkem žluté vrby, jasanu a střomchy na zelený čtvrtek, se jí společně na velikou neděli; pojme-li někoho blud, ať si vzpomene, s kým na velikonoce společně vejce jedl, a hned najde pravou cestu.

Pardubicko.

Pondělí velikonoční. Na tento se těžívá mladá chasa. Před tím postará se každý o pomlázku, která bývá obyčejně z osmi proutků vrbových upletena. Kdo pomlázku plete, má jísti uvařené vejce, z něhož si dej kousek do „mošny" nebo „ranečku", aby hodně vykoledoval. — Chlapci přijdou časně ráno děvčatům „vyšukut", abyjich prý blechy neštípaly, nebo aby byly po celý rok čerstvý; při tom říkají: „Šuk blechy — do střechy!" Pak dostávají malovaná vajíčka, kraslice a jiné dárky. — Z koled uvedu jen tyto;

I. Já jsem malej koledníček — kmotřicko! Přišel jsem si pro červený — vajíčko Vajíčko mně dejte, nic se mně nesmějte! Budete-K se mně smát, musíte mně krejcar dát. Nový Bydžov.

II. Pomlázka teče — okolo pece. Dejte, paní, vejce! Nedáte-li červený, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný, na peci v koutku, na zeleným proutku. Proutek se ohýbá, slepička kokrhá; dejte jí jísti! Dejte jí semeuee,. snese vám za den tři vejce. Jičínsko.