Na líci pozorujeme mužskou hlavu židovského typu s vousem a kučeravými vlasy, na právo obrácenou. Kolem ní nalézá se nápis : AVRE-LIVS CAESAR AVG. PII F. Strana opačná ozdobena jest vypouklou podobou bojovníka, který v levé ruce drží štít, pravou pak opírá se o kopí ostřím dolů obráceným s opisem: TRPOT XIIII. COS II. (t. Tribunitia potestas).

Druhá trať nalézá se severně větráku od Klenovic na západ a zove se „Čtvrtě"; i zde nalezen stříbrný peníz císaře Maximina (235—238). Průměru jest 20 mm, líc nese vypouklý profil ověnčené hlavy, na níž obzvláště nápadná jest nad míru prodloužená brada. Kolem čteme: IMP. MAXIMINVS 1'IVS AVG., na rubu jest žena patrně představující bohyni držící v rukou válečné odznaky. Nápis zní FIDES MILITVM — věrnost vojínů.

Jak z hořeji položených řádků zřejmo, ústila Hradčice do Olomouce. V úrodné tu rovině leží před námi poněkud na výšině rozloženo královské bývalé hlavní město Moravy. Záhy vlasti odumřelý Havelka o něm vypráví*): V létě r. 1883 počal se opravovati kostel svatého Václava, kterýž převeden na sloh gothický, opatřen na jižoí straně krásnou věží a okolí jebo na park upraveno.

Za tou příčinou okolní půda odbíráním mnoha prsti jest urovnána a kopány jsou základy k oné věži. Tu hrabalo se do hloubky velmi nestejné, pohybující se mezi ]—5 metry. Při té příležitosti prokopány jsou tři vrstvy, obsahující různé památky, z nichž spodní přináležela době předvěké, vrchnější středověké a nové. V této prostřední nalezeno množství předmětů spadajících z části do doby před-historické, z části do středověké. Mezi těmito starožitaostmi patrně nestejného stáří namanul se i měděný peníz římského císaře Galliana ze III. stol. po Kristu. Již mnohem dříve v letech sedmdesátých odkryty jsou zde Jeittelesem kolové stavby — první to případ těchto na řece, a tu na náměstí Blažeje již mimo rašeliniště vykopána kosť lidská, při níž taktéž nalezena mince císaře Galliana uložená nyní ve Vídni.**)

Z Olomouce ubírali se římští kupci přímo směrem severním, a vodítkem zde byla řeka Morava, ze kteréž přecházeli buď u Králík a Mittelvalde v údolí kladské Nisy nebo volili delší o něco zatáčku přes Goldštýn, sedlem Ramsovým k Dolní Lípové ve Slezsku, která již leží na Bělé — přítoku to Nisy a Odry.

Cesta tato dá se stopovati bohatými hromadnými nálezy bronzů, které učiněny jsou u Slatěnic, Nákla a Wiesenberku.

Toť ve hlavních rysech vše, co pozoruhodného jsme shledali o římských starožitnostech na Moravě nalezených.