Předchozí 0426 Následující
str. 685

přizpůsobenými moderní vyspělosti technické a vytříbenosti vkusu nynějšího. Tím by se vhodně družila svéráznost lidového, domácího umění s dovedností moderní v celek jistě ladný.

Tato snaha obnoviti proudy moderní zdravým duchem národním všudy postupuje do popředí. A z té příčiny není než přáti si, abychom s větším ještě úsilím také po zemích českoslovanských vyhledávali ve všem tohoto ducha lidového, národního. Vítáme snahu tuto s povděkem. Jen houšť!

O římských starožitnostech na Moravě nalezených.

Píše Jan, Knies, učitel v Blansku. @P@(Dokončení.)

(Dokončení.)

Sledujeme-li dále tok Dyje, nalezeny římské mince u Jar o slavic, dále ke Znojmu, spatříme na levém břehu jejím nepatrnou dědinku Malé Tasovice, kdež, jak Volný ve své topografii udává,*) v letech 40. četné stříbrné mince s nápisem Caesar, Nero a j. císařův, kromě toho dobře zachovalá avšak hrubě pracovaná mramorová urna popelem naplněná byla nalezena. Něco dále na západ leží starožitné Znojmo se svými rozsáhlými předhistorickými osadami,**) naproti němuž vypíná se předhistorické hradiště svatého Hypolita s rozsáhlými náspy. D'e zprávy ředitele Masky i ve Znojmě, kter-é starší spisovatelé za Ptolemaiovo Medoslanuum vydávají, nalezeny římské mince. Při práci polní na poli k faře sv. Mikuláše ve Znojmě patřící na trati „Zeudelbrunnen" v obvodu katastrální obce Sedlešovic nalezena stříbrná mince velikosti desetníku. Líc nese bezvousou hlavu mužskou, vavřínem ověnčenou, a má kolem dokola špatně zachovalý nápis . . . NERTRA IANOS.

Jisto jest, že letopisec fuldský činí zmínku již v IX. století o stezce, která krajinou zdejší se táhla ku Slavonicím a Jemnici podél Dačic, Valtinova ke Kumžáku, odtud k Jindřichovu Hradci vedla a zde s hlavní stezkou gmundenskou se spojovala. Jest to stará cesta, po níž hlavně do našich krajin sůl byla dopravována.


*) Gregor Wolny: Die Markgr. Mähren. Znaimer Kreis. **) Jaroslav Palliardi: Předhistorické památky města Znojma. Čas. mns. sp. olom. 1888, 1889.

Předchozí   Následující