přímým liniím brau. Aby jednoduchost jejich zvýši], zdvojoval je, skládal ve čtyřúhelníky, jejichž rohy a středy jinými motivy doplňoval.

Ozdoby na obr. 3. c shledal jsem na dvou hliněných misách ze Sudoměřic u Tábora. Na polévaných misách žlutých byl ornament bílý. Invencí jsou velmi lahodné, ale provedením zůstávají za ostatními. Prvý z těchto ornamentů spatřil jsem také na obrázku na skle malovaném a 150 let starém na Zálesí. Byl jím zdoben kraj. Na dně obou mis byl ptáček s větvičkou.

Čís. 8. Ozdoby z opasku z Královéhradecká.

Pamatuji se, že asi před 10 lety byly malované mísy a talíře na Tá-borsku velmi rozšířeny. Ač nahrazeny jsou většinou nehezkou strakatinou, udržely se místy dosud. Hrnčíři zdobívali i jiné své výrobky kromě nádobí. Důležitým odílem práce jejich bývalo kamnářství. Velké, rovné plochy, které se jim tu naskýtaly, lákaly k o-zdobení. Že nezůstal tu hrnčíř na rozpacích, dokazují dvě ukázky kachlů po bývalém mistru Ebrtovi z Větrního Jeníkova (obr. čís. 6. a 7.). Byl prý to rozhlášený mistr, který sám formy si dělal. Pracoval kamna ordinární (dle účetní knihy obce Větrního Jeníkova z r. 1812 za 3 zl. 20 kr.) a lepší, jež ozdoboval ornamenty rostlinnými, zvířecími i postavami lidskými.

Pěkně vyjímá se ozdoba opasku z Královéhradecká na obraze čís. 8. Na jedné části růžice, tulipány, plod i ptáček přivedeny, jsou. k platnosti vykrajováním a olupováním škáry, na druhé vyšíváním různobarevnými řemíoky.

Jak bylo již řečeno, přestali řemeslníci naši až na některé vy-jímky zdobiti výrobky své v duchu tradic národních a připravili vlivem cizím výrobky své o výbornou jednu přednost — vlastní individualitu. Kulturní poměry v době moderní přizpůsobují se všechny jakési jednotě, stávají se kosmopolitickými. Ale i tento, abych řekl, výrobkový kosmopolitismus, mohl by se u jednotlivých národů osvěžiti svéráznými vzory, vzatými z lidového umění, vzory ovšem vhodně