celý dům a že přinášejí štěstí. — Jako některým zvláštním bylinám, různým hodinám nočním, některým hodinám denním, tak těmto knihám

zaklínacím lid přikládal velikou, zázračnou a nadpřirozenou moc. __

Knih zaklínačích nevyskytuje se nikdy mnoho, poněvadž je každý pečlivě uchovával, a když nemohl je svým nejbližším odkázati, spálil je raději, než by je byl někomu jinému svěřil. — Ostatně'jediná kniha zaklínači mohla nadělati mnoho zla, a jest se jen diviti, že skládáním jich zabývali se i lidé učení, zakrývajíce při tom svoje skladby autoritou církve. Skladatelem zaklínači knihy rožnovské byl podle předmluvy člen učeného řádu Tovaryšstva Ježíšova jménem Petr Eduard, učitel mathematiky na vysokých školách v Bavořích. Na počátku vyznává:

„Já, svrchu jmenovaný Petr Edwardus přiznávám se před Pánem Bohem všemohoucím, po všechny oasy neposkvrněnou pannou Marií i také před nehem, že žádné dychtivosti nemám, aniž toho mínění jsem Boha, a bližního

uraziti----------• — tím méně co by proti mojí vrchní hlavě římského papeže,

aniž protivá mej matce, římsko-katolickej církve bylo, poněvadž dobrotivý Bůh, kterýž mne i všecko lidské pokolení k své služebnosti a k spasení stvořiti ráčil [slíbil], ze všechno se od něho obdržeti může jakožto od spomocníka, a to skrze tuto mú práci, kterú jsem já ponejprv z povolení mého pana rektora a celé koleje a našeho generála-provinciála z Tovaryšstva Ježíšova s dobrým uznáním a vyřknutím dohromady jsem postavil. A proto jest i tento skutek od svaté apoštolské stolice potvrzen a approbirován, a proto vyšel, abychme sobě v těch nastávajících letech pomocti mohli. Když by třeba některý klášter skrz neštěstí v zkázu přišel, aby sobě na ten zpuosub zase pomocti mohl. Tak proto jsem já tomuto nastávajícímu světu k věčné památce a velikému užitku tuto práci vytisknouti nechal. A ujišťuji jednoho každého svojí kuěžskú vírů, kdykoliv tuto knížku by kdo k své potřebě užívati chtěl, ten zajisté to, co žádati bude a Boží pomocí obdrží, když on všecko to, co dále následuje a se nařizuje, dobře pozorovati bude."

Z předmluvy této jest patrno, že zaklínač Petra Eduarda byl také vytisknut. Exemplář, který mi poslán byl od pana odborného učitele Františka Bayera z Přerova, jest rukopis pocházející z první polovice tohoto století. Náleží vdově paní Klimkové v Božnově (na Dolních pasekách). Její muž prý byl znamenitým napravovatelem zlámanin a velikým písmákem. Pan Bayer připomenul mi v listě, že „v Božnově samém se ještě před 50—70 lety zaklínalo, jakož ta věc na Valašsku vůbec kvetla."

Z obsahu zaklínače rožnovského vyberu jen některé zajímavější ukázky.

Kdo chce zaklínati, musí býti k tomn jak náleží připraven a musí to konati v určitý čas. 1. Musí býti cist od hříchů. 2. Musí tři nebo pět mší svatých dáti čísti, a kdyby na ně neměl, aspoň pět mší nábožně vyslyšeti. 3. Musí míti svěcenou křídu a svíci. 4. Zaklínání musí konati v úterý nebo v sobotu v noci od 11.—12. hod. pod střechou nebo pod širým nebem, když jest měsíc buď tři nebo čtyři dny na nově nebo tolikéž na vrtku, nebo tolik dní, když jest