str. 638
jiné mínění, k čemuž se snad ještě někdy vrátíme. V článku „ethnologie a sociologie" vítá prof. Friedr. Müller z Vídně ná>rh prof. Masaryka v říšské radě 27. ledna 1892 na zavedení sociologie na právnické fakulty a praví, že by právník měl slyšeti i collegium o národopise. Důkladné studium národopisu prý není pro budoucího úředníka a státníka jistě nicvzbytečného.
V. Švambera.
Petermanns Mitteilungen aus Justus Perthes Geographischer Anstalt. 38. sv. 1892 (Gothai. Několik zajímavých původních článků s mapami. Ve článku o hospodářských útvarech země (Die Wirtschaftsformen der Erde) staví se E d. Hahn z Berlína stejně jako prof. Petři ve své ruské Anthropo-logii proti náhledu posavad uznávanému, že rozvoj oekonomické kultury označen jest stupni 1. lovectví, 2. chov dobytka, 3. orba, od kteréhož mínění jako samozřejmého vyebázívali badatelé různých odborů, aniž by byli uznali potřebu je vědecky odůvodniti. Hahn udává kulturní postup: 1. lov a rybářství, 2. ruční Vzdělávání půdy, 3. plantáže, 4. orba evropsko-západoasijská, 5. chov dobytka, 6. zahradnictví. Mupa znázorňuje dnešní rozšíření těchto typů na zemi. Prof. Supán ve článku o jřesunování (Verschiebung der Bevölkerung) obyvatelstva v průmyslových velestátech západní Evropy za posledního desítiletí (s mapou) podává velice důležitou studii demografickou týkající se Anglie a Francie. Kdežto Anglii lze dnes pokládati za hotový stát průmyslový, nalézá se Francie na přechodu z rolnického v průmyslový. Tolik jisto, že průmyslový ráz pohybu pbyvate'stva spočívá v odlidňování velkých ploch, V tom ohledu nestojí naproti sobě pouze město a venkov, nýbrž značné plochy, kde se obyvatelstvo zhušťuje, proti jiným ještě větším, kde ho ubývá. Rozdíly ty rok od roku ještě se zvětšují. Pokud pří tom v zemi přirozený přírůstek obyvatelstva (porody) drží převahu nad přirozeným úbytkem (úmrti), nelze beze všeho mluviti o depopulaci státu. Poměry v Anglii jsou v tom ohledu daleko lepší než ve Francii, čehož vina nepadá nijak na vládu, nýbrž spočívá v obyvatelstvu samém. Zá° neplatí videant consules. nýbrž caveat populus. V krátkém článku, jenž jest předběžnou zprávou z objemnější práce, pojednává P. Langhans o poměrech jazykově smíšeného území ve Šles-viku. Výsledky liší se značně od současné práce Adlerovy (Volkssprache in dem Herzogtum Schleswig seit 1864. Zeitschr. d. Ges. f. Schleswig-Holstein-Laueuburgische Geschiebte. XXI. Kiel 1892), čehož hlavní příčina spočívá v tom, že Adler pracoval podle úřední statistiky, kdežto Langhans i dle pramenů soukromých. Přiložena mapka. Nadmíru zajímavý jest článek o zříceninách u Simbabye, jejž napsal H Schlichter. Zříceniny tyto r. 1871 objevené a od toho času jen Bentem r. 1891 ohledané, jsou zbytky velikých staveb, jež vystavěny byly patrně od nějakých severních kolonistů v době před-křesťanské. Jich ťtfel jako opevněná místa a zároveň svatyně jest patrný. Jihovýchodní zeď velké zříceniny simbabyeské jtst veliké gnomon čili hemicyklium, podobné oněm, jež zřídili již v nejdávnějších časech Číňané, Babyloňané,| Židé a. Egypťané. Při přesném změření úhlů tohoto hemicyklia bude prý snad z úcnylky ekliptiky možno vypočítati stáří těchto zřícenin. — Ve veliké literární zprávě Supanově, jež vychází jako příloha časopisu, množství referátů národopisných V. Švambera.
|
|
