str. 637
pracovníků Ba poli studia lidovědného. Předplatné ročně 12 marku. Nakladatel A. Ascher & Co., Berlin, W. Unter den Linden, 13. Zbt.
La Tradition, Revue générale des contes, légendes, chants, usages, traditions et arts populaires, Paris, 1893, I—IL, red. Henry Carnoy et Emile Blémont, R. Basset, Pověsti Arabů španělských.' P. R i s t e 1-h u b e r líčí obyčej svatební v Mietesheimu v Elsasku. A. M i 11 i e u vypravuje pohádku „De bien faire le mal vient". M. de Zmigrodzki pokračuje v líčení výročních obyčejů lidu polského v okolí Krakova. Z popisu ohyčejů velikonočních upozorňujeme na zprávy o kraslicích, o pomlázce. Popisuje dáie spisovatel májovky, letnice, sobotky svatojanské. B. de Ba izieux vykládá o pověrách a zvycích Hindů. E. Ozenfant pokračuje v článku tuto-již několikráte uváděném „Les Proverbes de Jacob Cats". Laisnel de la Salle, příspěvek k dějinám zvykosloví masopustního. A. Harou, Petit poucet (pohádka). C. de Warloy, hádanky fricardské. Bérenger Féraud, Sv. Petr a sv. Crépin (pohádka provencalská). J. Lem o i ne, Vánoce wallonské. Froment de Beaurepaire, Chancons du Quercy (pokračování). D e Colleville, Starodávné písně. M. Thiéry, Madagaskarská zkazka o dítěti, narozeném v pátek. H. Menu, Pranostiky výroční. H. Carnoy, Folklore arabský v Alžírsku. Bibliografie. Zbt.
Ausland. Wochenschrift für Erd- und Völkerkunde, LXV. 1892 (Stuttgart). Za nové redakce prof, fiünthera v Mnichově ob-mezil se více ca ethnografli, kdežto v předešlých ročnících za redaktora v Steinena byl silně ethnologický. Uvádíme cennější články. Ruský generál Erckert podává příspěvky k nomadismu v říši ruské; R. F. Kaindl píše
0 zajímavé náboženské sektě Lipovanů (Starověrci), jichž vlast jest v Rusku, odkudž se rozšířili i do Pruska, Bukoviny, Rumunska a Bulharska. R. Bergner pojednává ö slovanských jménech místních v Sedmihradsku a dotýká se
1 českých badatelů (zvláště prof. K o n s t. Jirečka). Závěry jeho jsou: Sedmihradsko po dlouhý čas bylo, ovšem s jistým přerušením, částí stá u. slavo-bulharského a bylo od Slovanů a Slavobulharů obýváno. Při přistěhování se Němců a Maďarů nebyla země, jak se posud myslívá, žádnou pustinou. Zvláště v horských částech bylo usedlé, dosti četné obyvatelstvo románské v rozvoji vedle méně četného obyvatelstva slovanského, vystěhováním a po-míšením co do počtu ubývajícího. Od tohoto obyvatelstva udržují se posavad některá staroslovanská místní jména v Sedmihradsku. Z thémat vzdálenějších uvádíme Hellwaldův článek o Nestoriánech, Sundermannův [o národopisných poměrech ostrova Nias, Buschan ů v o Weddas na Ceylonu, Ronkelův o malajštině jakožto obchodní řeči ve Východní Indii. Hahn z Tiflisu píše, jak si představují Svaneti život posmrtný. Schmeltz podává referát a vlastní příspěvky ku Ratzelově známé studii o luku v Africe a Nové Guinei a praví: „Ratzel výsledky této práce vedl nejskvělejší důkaz o oprávněnosti systému předmětů ethnografických." S mincemi a výměnnými prostředky v Africe seznamuje nás A n d r i e s s e n, se židy severoafrickými K. Ochsenius. Z amerických článků tradice o potopě u Indiánů kmene Haida (Jacobsen), náboženské představy severoamerických Indiána (A s m u s s e n), o obyvatelstvu Grcnska (Nansen). Pubertas a tajné spolky jsou předmětem článku Acheliso.va. Jeden z posledních článků Hell-nldem napsaných pojednává o ozdobě ucha. Plukovník Bancalari dokončil svůj článek o typech domu německého zvláště v Horních Rakousích (s četnými illustracemi). Zároveň počíná v tomto ročníku veliký, kritický a zajímavý článek Schultheissův o nestejném vzrůstu národů, jenž byl právě dokončen v ročníku 1893. Pokud se týče Čechů, lze míti o ledačems
|
|
