str. 634
rého církevního zlatnictví v eparchiatě novgorodském, tverském, jaroslavakém, irkutském a krasnojarském v 17.—18. století. Se 36 tabulkami str. 289. — Protokoly jednání společnosti (str. I.—XXXII) N.
?????? ????????????? ??????????????? kommhccíii ?? 1882—1888 ???? ? ?? 1889 ???. Petrohrad, 1891—1892. Stran I. až CCCXXXIV., 1—132. První obsažný díl obsahuje zprávy o činnosti carské archeologické komise za rok 1882—1888. R 1882 kopalo se v kurhanech a popelištích v okolí Kerče (prof. Kondakov), pokračovalo v odkrývání kurhanu „Malé Bliznice" na tamanském poloostrově (kopal Varebrjusov) a pohřebiště u města Anapy (baron Tizenhauzen). R. 1883 a 1884 pokračoval Tizenhauzen ve svých výkopech v Anapy (hlavně v t. zv. Sultánově kurhanu), Kondakov a Verebrjusov na Kerči (kurhan Bolšaja Bliznica), Grosa kopal u stanice Senné a na Kerči u hory Mitthridatovy, Samokvasov u vsi Novogrigorjevky v (rezdě alexandrovském. R. 1885 poslala komise prof. N. I. Veselovského-kopat systematicky na afrosiabském hradišti a Samarkandu a na hradišti Toj-íjube v kuramiiiském Újezdě syrdarinské oblasti a ve více jiných hradištích a kurhanech zakaspižského kraje. Kondakov a Gros? kopali zatím na Tamani a u Kerče. R. 1886 kopalo se na účet komise na Krimu, Kavkazu, v gub. cher-sonské, volyňské, poltavské a novgorodské (Gross, Smirnov, Suručan, Dolbežev, Bakradze, Purceladze, Gamčenko, Mazaraki, Bulyéov), r. 1887 na Krimu (Gross), v gub. tavričeské (Veselovskij) v Sibiři u Tomska (Kuzněcov a Adrianov), na řece Tereku (Dolbežev), u Ladogy (gen. Brandenburg), u Taškentu (Nikiforov a Ostroumov). R. 1888 po přání carově komise vzala na sebe důkladné prozkoumání půdy dřevního města Chersonésa a zřízení speciálního musea. Jeva-stopoli. Výkopy Um počali prof. Kondakov a Koscjuško-Valjužinič. — Kurhany zde kopali Gross a hr. Bobrinskij a Felicyn, v Kavkazu Dolbežev, Kanukov a Bobrmskij atd. Všechny tyto výkopy znázorněny jsou na krásných tabulkách atlasu. ? tomuto dílu přiložena jest ještě sbírka nově nalezených řeckých nápisů z břehu černáho moře od V. Latyševa ? „??????? ?^???????? ?????????? ????. ?? 1881—1882 ??????.", totiž nálezů Kondakových v mohylách u Anapy. Ve zprávě za r. 1889 podána jest stručná zpráva o výkopech se všech stran říše ruské, v přídavku popis tomského pohřebiště od Adriánova a tabule rozšíření starožitnin dobytých při výkopech arch. komise. Zpráva je ozdobena mnohými obrázky v textu. N.
Památky archaeologické a místopisné. Orgán archaeologického sboru Musea království Českého a historického spolku v Praze. Redaktor dr. J. L. Píč. Dílu XV. seš. 12. (Praha 1893).
Sešitem tím ukončen je díl, vynikající bohatostí materiálu nad všechny díly předešlé. Red. J. L. Píč ukončuje zde svou stať „Archaeologický výzkum v středních Čechách", popisem hrobů z první doby křesťanské (Libice, Velim, Hrádek v Praze, Řepov, Stará Kouřim, Kravary, Kluk, Škramník, Hrazené Rataje, Převoz, Družec, Běchary) a obsáhlým oceněním známého nálezu bohatého dvojitého hrobu v Kolíně (str. 689—728). Také stať téhož „Bojové, Markomani a Češi dle svědectví historického a archaeologického" dokončena jest doslovem a několika dodatky (Pravěké sídliště u Michle. Esovité záušničky. Výstřelky typu lužicko-slezského. Dějepis a archaeologie). O celku na jiném místě promluvíme. J. Koula, Několik českých prsténků (str. 763). Fr. Mareš, Chrám Páně v Borovanech (str. 765). Theodor Antl, Kde stávala stará tvrz Leptáč u Netolic a kdy byla zbařena? (str. 765). J. K. Hraše, Artikule obecního řádu obce Pavlíšova nad Náchodem (str. 769). V. VI. Jeníček, Z archivu města Luze (str. 773). V zprávách jo referát
|
|
