str. 632
Material k záslužné knize sebral spisovatel jednak sám z úst lidu lužického, jednak užil s úspěchem způsobu, obvyklého nyní všude u badatelů fokloristi-ckých, totiž dotazníků vydaných znalcům života lidového, kteří podle otázek zasílali Černému zprávy. Že při tom dodávaný takto materiál má spolehlivější «enu než nejapné výmysly bájeslovné, kterými byl ošálen ve své knize o luži-ckém bájesloví Veckenstedt podle výslovného svědectví lužických vlastenců (Horníka a jiných), není pochyby u nestranného posuzovatele. Veckenstedt neznal naprosto lužické řeči, neznal života lidového. Co kdo dal, to vzal do knihy, poněvadž tomu nerozuměl. Jinak u. černého, který rok co rok tráví vždy delší kratší dobu mezi lidem v Lužici, zná poměry tamější, zná skoro jako rodilý Lužičan jazyk, povahu, názory, zkazky lidové a dovede teda kriticky rozlišovati při materiálu zasílaném plevu od zrna. Veckenstedtovy myšlénky potírá spisovatel s neúprosnou přísností a ukazuje, jak zhoubně působila „studie" Veckenstedtova, jsouc zase zdrojem nespolehlivým. V tomto prvním dílu probral černý: I. Kubolčik. Zmij, plon. Bože sedleško, Boža 'lose. Lutki, palčiki. II. Spjacy rycerjo. III. Habry. Gabry. Džiwica. Džiwja žona. Připoídnica, Serpownica. Smérkawa. Worawy, wurlawy. IV. Zta žona. Přeměnk. Khorosč. Mór. Smjertnica, Smjerč. V. Slónóko, měsac, hwězdy. MráčeleNjew-jedro. Wjera Wetr, wichor. Dyterbjernat. Nócny hajnik. — Obírati se šíře jednotlivými bytostmi, ukazovati na jejich shodu a příbuznost s bytostmi českými a jinoslovanskými nedovoluje nám skrovné místo, vyměřené tuto referátům. Novou knibu černého, sestavenou s mravenčí pilností a s netajenou láskou k předmětu, doporučujeme všemu vzdělanému čtenářstvu českému. Cena I. dílu 4 marky. A d r e s s a kommissionáře: Ed. Rühls, Buchhandlung, Bautzen. Obšírnější posudek a rozbor přineseme po vydání celého spisu. Zbt.
Th. Volkov, Rites et usages nuptiaux en Ukraine, Paris, 1893. Měli jsme již několikráte příležitost upozorniti na pečlivé a soustavné studie Th. Volkova o slovanských obřadech svatebních. Spisovatel je uveřejňuje po slovanských lidovědných časopisech i po cizích. Ukázkou z chystaného díla o svatebních obřadech všech národů slovanských je kniha, kterou tu mám před sebou. Líčí svatbu ukrainskou, dovolávaje se na vhodných místech při výkladu zvykosloví ostatních národů slovanských. Vznik a vývoj svatebních obřadů vykládá Volkov se stanoviska sociologického studia. Studie Volkovovy za krátkou dobu získaly si všude uznání pro vědeckou methodu, s jakou postupuje při svém studiu o svatebních obyčejích. Vyhýbaje se nedůležitým věcem a popisům rozvláčným, líčí stručně rozvoj svatebního zvykosloví slohem záživným od zasnoubení až do ukončení svatby. Při tom — rádi to konstatujeme — všímá si také českého svatebního zvykosloví. Zbt.
G-. Pitró, li carnevale in Siciiia, Palermo, 1893. Redaktor časopisu lidovědného „Archivio per lo studio delle tradizioni popolari", dr. G-. Pitré vydal právě nevelikou, ale poutavou studii o slavení masopustu na Sicílii. Líčí dějiny obyčejův a zábav masopustních na základě starodávných narážek, zapovědí, popisů a pod. Byly o masopustě strojeny s nákladuou úpravou výjevy, vážné i žertovné, hry. závody, tance. Text je provázen názornými obrázky jednotlivých těchto výjevů z rozjařeného, bujného života pouličního. Na str. 44, všímáme si popisu a obrázku osoby přestrojené za „La Caccamella". Patří mezi lidová přestrojení, o nichž jsem snesl zprávy v článku o klibně. Budiž tato zmínka o masopustním přestrojení na Sicílii dalším, pozoruhodným dodatkem ke zprávám uvedeným v úvodě o klibně. Na konec masopustu ničí a upalují také na Sicílii jako všude jinde po Evropě hastroše. Knížku vydal Pitré jen v několika málo exemplářích a rozesílaje ji svým známým, neopo-
|
|
