str. 631
jistou dobu vedle gallských Bojů a německých Markomanů, v Cechách v části severovýchodní. Jim patří nejspíše žárové hroby známé pod jménem polí popelnicových, jež se liší rázem svým úplně od ostatních soudobých skupin hrobních a omezují se v starší době jen na severovýchodní kraje Cech. V této věci je s referentem stejného náhledu i dr. Píč ve svém novém spise „Archaeologický výzkum ve středních Čechách", o němž na jiném místě promluvíme. Tak se asi staví nyní archeologie k historii. Shoda jeU dosti na snadě. Snad poskytuje i základ k nejpravděpodobnějšímu rozřešení celé, tolik již ventilované otáz':y. Literatury užil p. spis. svědomitě, ač ne úplně (srv. na př. práce Bachmannovy a jiné) Omluvou mu jest, co sám v úvodu praví, že jsa na venkovském městě usídlen, nemohl při nejlepší vůii užiti další literatury. Universitní knihovna pražská mu na př. odepřela zapůjčení knih. Nemůžeme však opominouti výtky, že spis. na několika místech zbytečně vystupuje s animositou proti některým badatelům, někde právě proti těm, jimž totéž sám vytýká. N.
Congres internationaux ď Anthropologie et ď archeologie préhistorique et de Zoologie a Moscou 1892. Matériaux reunis par Comité d'organisation concernant les expositions, les excursions et les rapports sur des questions touchant les congres. I Moscou 1893.
Vedle vědeckých přednášek z oborů, kterým byly loňské moskevské kongressy věnovány, a jež se vydávají ve zvláštním díle, bylo při sjezdu potřeba i celé řady jiných menších publikací, jako katalogů vystavených sbírek, programů, odůvodnění různých návrhů a pod. Tyto věci shrnuje nyní komitét ve skvostně vypravenou knihu, jejíž první objemný díl leží před námi. Vénováu jest větší částí otázkám a návrhům, týkajícím se sjezdu zoologického. K jednání sjezdu arehaeologického náleží jen katalog výstavy archaeologické, v níž nejvíce byly zastoupeny kavkazské nálezy hraběnky Uvarové. Zajímavo jest také odmítnutí se strany ruské návrhu prof. dra D. Rosy, aby se zavedla nová vědecká řeč „novolatinská". Návrh ten zaslán byl do Moskvy k zoologickému sjezdu. N.
Jos. L. Holuby, Einiges über meine botanischen Streifzüge durch das Trencziner Comitat, nebst extravaganten Bemerkungen.
(Zvláštní otisk z XV. knihy „Jahrbuch des naturwissenschaftlichen Vereines des Trencziner Comitates") 1892. Vážený spolupracovník č. Lidu J. L. Holuby použil ve stati oznámené vhodné příležitosti, aby seznámil čtenářstvo s některými názory, s pověrami, s obyčeji lidu slovenského. Výsledky odborného studia botanického proplétá mistrovsky episodkami, zkušenostmi, kterých nabyl na potulkách botanických. Neváháme prohlásiti proto stať tuto za velmi zajímavý příspěvek k lidovědě československé, čteme zde pověsť o Lopeníku s poklady zlata a drahokamů, škádlivé rozprávky o některých osadách, zkazky o nemocech, drobty o lidovém le'ceni, o trhání květin čarovných v noci svatojanské, o lidovém včelaření atd. atd. Výklad svůj koření Holuby jadrným vtipem, takže i folklorista rád přečte odbornou stať a poučí se zábavným způsobem o řadě otázek z oboru lidovědy slovenské. Zbt.
A. Černý, Mythiske bytosce Južickich Serbow, I. zwjazk, Budyšin, 1893. O začátku této práce Černého, která otiskována byla v Časopisu Maéicy Srbskeje, podali jsme již zprávu. (Č. Lid I. str. 620.) Spisovatel_ vydal právě otisk této práce jako první díl spisu o bájeslovných bytostech lužických Srbů. V úvodě vykládá Černý svoj'e stanovisko při bádání mythologickém. Chce si vésti střízlivě, posuzovati bájeslovné zjevy se stanoviska Tylorova a Langova.
|
|
