@NZ@Referáty o spisech.

P. Papáček. O předslovanské době v Čechách. Po stránce historické uvažuje P. P. V Praze 1892. Nákladem spisovatelovým.

Spis jest věnován dru. J. Wankelovi, „zasloužilému bojovníku za starožitnost slovanskou", a tím mu již dán na první pohled určitý ráz. Spisovatel staví se s ním v řadu těch, kteří již od počátku tohoto století bojují za slovan-kost předhistorických obyvatelů země českomoravské, nebo jak se obyčejně ač ne příliš správně říká „za autochthonost" Slovanů v Cechách a na Moravě. Stanovisko své rozbírá a vykládá jen se stránky historické. Na té dráze neměl mnoho valných předchůdců. Všichni naši první historikové stáli v táboře opačném, který hlásá, že zde jednou bydlili gallští Bojové a germánští Marko-mani a Kvadové. Úlohu měl již zpředu nesnadnou; jest jisto, že panuje u našich historiků již jakási apriorní zaujatost proti tomu, kdo zde hájí autochthonost Slovanů, ovšem zaujatost oprávněná a snadno pochopitelná, uvážíme-li, jak tu psávali rozliční naprosto nekritičtí historikové, z nichž některé i pan spisovatel bére v ochranu. Spisovatel měl tedy postavení dosti nesnadné; po našem soudu obstál v něm však čestně.

Podáme zprvu obsah, chod myšlének i výsledků spisovatelových.

Předeslav stať, v níž se vykládá pokud stará Germanie zahrnovala ve svých hranicích i obyvatelstvo slovanské, ukazuje dále, že obránci Keltů a Němců v čechácn neprávem se dovolávají autority Šafaříkovy, Palackého a Vocela pro svoje mínění. Zde však, zdá se nám, upadá spisovatel do chyby, s níž se v této otázce vůbec často setkáváme: směšuje totiž dvě různé otázky. Ve sporu o autochthonost Slovanů jsou hlavně dvě otázky: 1. Kdy přišli Slované do Čech, jinými slovy, byli-li tu již před Kristovým narozením, či přišli-li teprve později, na př. v polovině I. tisíceletí po Kr., a 2. bydleli-li v cechách gallští Bojové a němečtí Markomané. Vzhledem k prvé otázce se ovšem, jak spis. správně ukazuje, chybně dovolávají badatelé z tábora druhého autorit tří svrchu uvedených historiků. Je pravda, že Šafařík připouštěl starší osídlení Slovany, a i Palacký i Vocel nebyli myšlénky té daleko. Vzhledem k druhé otázce však všichni tito badatelé určitě se vyslovili proti náhledu školy autochthonní, kladli Bojo a Markomany určitě do Čech, a Markomany měli za Němce.

Spisovatel sám vykládá, Jž& Bojové, kmen gallský, neseděl nikdy v zemi české, nýbrž na západ od Šumavy v Bavorsku a Virtembersku. Bojové