1. Délku všech b dlouhých kosti měříme velmi snadno a stejnoměrně pomocí projekce na plochu, na níž kost leží, ne pomocí pásky. Dlužno se naprosto vystříhati toho, měřit délku kosti pomocí známé obvyklé pásky s potištěnou mírou.

Broca užíval k tomu jednoduchého přístroje (planche ostéo-métrique), jemuž každý z obrázku porozumí (obr. 1.). Kdo ho nemá, tomu jej nabradí jednoduché větší pravítko s přesně označenou mírou. Kosf se naň položí tak, aby osa její byla úplně rovnoběžná s podélnou hranou pravítka, a délka kosti odečte se na něm pomocí trojúhelníku, který se pravým úhlem přiloží k oběma koncům kosti, a kolmou svojí stranou udává na pravítku přesně projekční délku kosti.

U fibule, humeru, radiu, ulny měří se takto prostě největší délka. U tibie měří se délka bez hrbolků, které na hořením jejím konci vynikají, mezi oběma plochami kloubními (obr. 2. Ď), na nichž spočívají oba femorální kondyly (eminentia intercondyloidea).*) Projekční trojúhelník se tedy při měření přiloží k ploše kloubní ne k hrbolům, za to se však dole měří výběžek kotníkový (malleolus internus, obr. 2.a). Obtížnější je však měření kosti stehenní (fern uru), při němž se také dosud nejvíce chybovalo. Nebylo shody v tom, jak se má měřit její maximální délka.

Kdo chce užívati tabulek Manouvrierových, musí přirozeně měřiti jeho methodou, jinak by dostal výsledky nesprávné, a ta záleží v tom, že se neměří délka absolutní, nýbrž ta délka, kterou femur v těle v poměru k délce celého těla zaujímá. Tato skutečná délka femuru je o něco menší délky absolutní. Femur není v zpřímeném těle lidském v tom postavení, aby na výši těla účast brala jeho absolutní délka, nýbrž osa jeho je nakloněna k ose těla, a následkem toho jeho skutečná délka menší. A B jest absolutní délka femuru, ale nakloní-li se, jest část výšky, která na něho z celé osy x y vypadá, menší, a to A B1. A tuto výšku měří Manouvrier tím způsobem, že opře o plochu nějakou (obr. 3. x—y) dolení epifysu femuru tak, aby oba kondyly (a, 6) se plochy pevně dotýkaly. Tím se postaví femur do polohy, jakou v těle skutečně má, osa kosti vyšine se poněkud s osy pravítka,