čtverec, z něhož náspy 400 m. v délce, 320 m. v šířce jsou zachovány.*)

Příhodnějšího' místa, ze kterého by ovládali staří stratégové nepokojné barbary, nalézti nemohli. Stojíme zde na nevysokém návrší, majíce na všecky téměř strany uvolněný rozhled. Pod námi vine se jako obrovský had mohutný Dunaj, do něhož nedaleko odtud vtéká Morava;

Jak již nahoře zmíněno, hlavním předmětem obchodu za doby římské okupace byl jantar a bronz. Jantaru používali staří Ěímané k robení různých ozdob na jehlice, koraly a prsteny. Jest také známo, že se u Indů jantar kouřil; bylo-li tak u Éímanů, nesnadno dokázati. I elektřičnost nerostu tohoto známa byla všeobecně. Pro snadné spracování, pěkný lesk byl jantar u Ěímanů velmi vážen, ač cena jeho nebyla vždy stejná, někdy nevelká, za dob Ptolemaia však i zlatu se rovnala.

V předhistorických osadách moravských nacházíme také šperky jantarové, na př. u Znojma, Ptení, v Býčí skále, Mokré, Hradiska u Kroměříže a j., které však nemají nikdy tak dovedného spracování, jako výrobky římské hotovené ponejvíce v Aquileji.

Na sever se dovážely obchodem nejvíce věci bronzové. Ačkoliv na mnohých místech našich krajin nalezeny kadluby k lití bronzu, nemůžeme přece tvrditi, že všechno množství předmětů bronzových, které vykopány jsou u nás a v jiných středo- a severoevropských zemích, bylo zde vyrobeno. Podoba, stejnost ornamentů na starožitnostech bronzových, nalezených v různých končinách Evropy i daleko od sebe vzdálených, nasvědčuje společnému jejich původu; formy u nás nalezené na příklad u Líšně, Obran, Brna, v Býčí skále, Vedro-vicích, Kroměříži a j. sloužily asi více ku přelévání nástrojů porušených.

Nemáme v našich krajinách také hlavního materiálu, totiž mědi a cínu, z nichž Bronz ponejvíce složen jest, v takové míře, aby se zde mohl dolovati.

Místy nalezené hromadné nálezy spěžových předmětů svědčí nejlépe o obchodu s nimi. Uvádíme pouze bohaté nálezy bronzů u Hodonína, Uh. Hradiště, Líšně, Ivančic, Nákla, Wiesemberku, Plumlova, Tišnova, Slatěnic a j.