Předchozí 0341 Následující
str. 605

hospodyně ve sklepě několik víchů z ovesné slámy, aby se tam žáby, ještěrky a hmyz nedržel. Do slunce východu na veliký pátek navaří hospodyně vajec. Ta vejce zahrabou se na Boží hod velikonoční, ráno do prvého zvonění na mši svatou, na polích pšenicí osetých, do každého rohu pole po jednom, a to z toho důvodu, aby pšenice nebyla snětivá. V ten den peče hospodyně „Jidáše". Ěíkává se, že prší-li na veliký pátek, bude žíznivý rok. Na bílou sobotu pekou hospodyně mazance a koláče. Na zelený čtvrtek, veliký pátek a bílou sobotu vždy v poledne a večer klapou chlapci na klapačky a řehtají na řehtačky. Projdou seřaděni celou ves a pak pomodlí se u kříže „Addél Páně". Na Boží hod velikonoční vaří hospodyně kaši s medem, a dá každému kusu dobytka po lžíci kaše s chlebem, aby dobytku neuškodilo štípnutí hada ani jedovaté mouchy. Vaří a barví se vejce pro domácí i na zítřek pro koledníky. Hoši pletou si z vrbových proutků „pomlázky".

Pondělí velikonoční nazývá se pomlázka. Ráno ještě za šera chodí děti z celé vesnice po pomlázce. Chudé dítky jdou do každého stavení, děti ze zámožnějších rodin jdou k přátelům, kmotrům a známým. Mají uzlíček, postaví se za dvéře a zpívají:



nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný. Za kamny v koutku, na vrbovém proutku, proutek se ohýbá, vajíčko se kolíbá, slepička vdák! vajíčko křáp! panímámo, máte mi ho dát!

Nebo zakončují: Proutek se ohýbá, slepička kokrhá, dojte jí semence, ona vám snese za den tři vejce, dejte jí konopí, ona vám snese za den tři kopy.

Dostanou po malovaném vejci a kousku mazance. Odpoledne házejí děti vejci na louce. Hoši šlehají dívky pomlázkami, aby od nich dostali vajíčko pomlázky. Za to musí každý o loučenské pouti koupiti té dívce, od které pomlázky dostal, marcipán. V neděli, za týden po Velikonoci, jest „mladá pomlázka". V ten den také vaří se vejce.

Jíkev u Nymburka.    Aug. Hajný.

Před velikonočními svátky slibuje hospodyně dětem, že jim na veliký pátek kohout snese vejce, budou-li jen bodné. K tomu cíli uvaří a zároveň obarví hospodyně časně ráno na veliký pátek několik vajec, ktorá ještě teplá, než děti vstanou, ukryje do stohu, neb jinam do slámy, kde obyčejně slepice snášívají. To učinivši vzbudí děti a upozorní je, že již kohout kdáká, že již nejspíše (kohout) vejce snesl. Děti rychle vstanou, vyběhnou ven, a za chvíli vejce naleznuvše diví se, že kohout nese vejce pěkně zbarvená. Matka vyloží jim, že kohout nese vejce jen jednou za rok a to na veliký pátek, proto liší se pěknou barvou od bílých slepicích. — V jiných rodinách jest na veliký pátek toto zvykem: Všichni členové rodiny vstanou časně před slunce východem, nesmí však s lože vstávajíce stoupnouti na holou zem, nýbrž dříve oběma nohama na sekeru. Hned po té vyjdou ze stavení, pokleknou a říkají: „Vítám Tě, slavná a veliká Velkonoci, že's nás chránila od všelikých nemocí, od hlavnice, od zimnice a od jiných nemocí." K tomu pomodlí se „Otče náš!" Někde po tomto obřadu myjí se vodou, nabranou z potoka, tekoucího proti slunce východu. Jinde se v takovém potoce úplně koupají a třikráte potopí, což vše má prý za následek stálé zdraví po celý rok. Někde zase každý z rodiny musí na ten den jedno vejce snísti, což též základem zdraví jest. Téhož dne vymítá se ze světnice, ze stáje, ze sýpky atd. všechno smetí i pavučiny, čímž se má od hmyzu odpomoci Při vymetání kuli se stále před sebou vařené vejce. Hmyz lze při


Předchozí   Následující