Hustá do kamen byl otvor obyčejně čtyřhranný nebo nahoře málo oblý, asi 3/4 m2 velký; jím se nejen do kamen (v senci stojících) topilo, nýbrž tudy musely hospodyně stavěti k ohni v kamnech do dálky skoro na 1,5 m- všecky hrnce s vařením, často ohromné dvoj-ucháče. A k tomu neměly jiných nástrojů než jednoduché, dvojzubé železné „vidličky", upevněné na dlouhé dřevěné násadě!

Byla-li do některé místnosti v sousedství kuchyně vystrčena pec, bývala v kuchyni též hustá do peci, o něco menší (nižší) než do kamen.

Nad hustý peci i kamen jest po dvou otvorech málo přes 1 dm2 velkých, do nichž ústi zděné roury „capuchy* (srv. sopouch), obstarávající v kamnech a peci potřebnou ventilaii.

Kromě toho bývá v černé kuchyni kadečka s popelem, v níž si připravují hospodyně louh.

Ohniště, kamna, pec — všecko dávalo hojně dýmu, jenž plíže se volně po klenutí i stěnách dělal kuchyni opravdu „černou". Byla pak tím černější, jelikož málokde měli v ní nějaké okénko.*) V chalupách mají někde z černé kuchyně dvéře do „sedničky".

Některé černé kuchyně potrvaly až na naše časy; jen hustá do kamen bývají zazděna, a sem tam i ohniště buď odstraněno nebo předěláno. Na statcích obnovovaných i v nových chalupách dělají skoro vesměs z kuchyně černé tak zvanou „vlašskou" s komínem dole uzavřeným, na místě ohniště s pohodlnou plotnou a tak vůbec se vším zařízením novým a pohodlnějším.

(Pokračování.)

Na dýhovaném a vykládaném nábytku, který se nám dochoval z minulého století v domácnostech starousedlých, zámožných rodin — a to začasté v zaprášeném zátiší půd a odlehlých komor — spatřujeme tu a tam, zvláště na truhlách mnohý ornament připomínající typický ornament prostonárodní, buď ptáčka, buď růžici nebo jinou „kytičku"; relkové uspořádání ozdob těchto jeví však vždy téměř vzor cizí, nikdy není tak samorostlého vkusu jako jest pestré malování na nábytku selském. Tuto selská malba obsahuje nezřídka

*) Na náčrtc/ch nejobyčejnějších půdorysů viděti, že by se bylo muselo dělati do dvora sousedova, a to neradi viděli