kolujícími mezi lidem, hlavně západoslovanským. Uvažujme, kterak výroční obřady, příbuzné s vynášením smrti, kolují vůbec po zemích slovanských a jsou doloženy všude v lidovém podání evropském za starodávna i za doby nové. Jsme na základě toho nutkáni ? úsudku, že obyčeje tyto jsou ctihodný, rozvojem časovým zkomolený přežitek pohanských zábav, obřadů z šerého dávnověku na přivítání líbeznému jaru. Určitější závěr bájeslovný stanoviti na základě dokladů posud známých asi sotva se poštěstí.

Na zimu dělá si pazderka před pazdernou, jako před jinými chalupami bývá, boudu. Po celé délce pazderny položí se totiž od země na střechu hradby, přes ně jiné, které ? prvým přiváží se slámou. Takto jednoduše zhotovený krov se pokryje chvojím, a ponechají se jen otvory pro okno a dvéře do síně. Zadní stěna seknice a chléva obkládá se r ý v í m (suchou natí).

Nepokládal jsem za zbytečné budoucnosti zachovati pravý obraz místa, kde po dlouhé časy, snad staletí, až do dnešních let náš lid spracovával rostlinu prou tak důležitou, kde často v dobách krutých probděl při práci noci, kam víže se tolik zkazek jeho. Eovněž nemohu nezmíniti se o obyvateli této místnosti.

Pazderka jest muž z pravidla ženatý. Hospodář uzavírá s ním smlouvu ústní jako při pronajímání čeledína. Pazderka kromě bytu, s nímž spojeny jsou, jak jsme seznali, místnosti pro celé skrovné hospodářství (krávu, několik slepic a prase), může z lesa hospodářova volně užívati dříví ? topení a dostává ? užívání několik (kolem 5) měr polí, které potahem hospodářovým po pilnější práci si vobdělává, osévá a sklízí, loučku a nějakou mez pro krávu. Za to jest povinen u hospodáře pracovat den po dni a hlídat les jen za stravu. Jestli pilno, musí i žena jeho pracovat hospodáři rovněž jea za stravu. Výpověď děje se na čtvrt léta od obou stran.

Blíží se měsíc květen. Čas síti již len. Hospodář brzy napřed připravuje pole i semeno. Toto musí býti „v o d p o č i n u t ý". Do