str. 531
Pfarrer Hansjakob.Unsere Volkstrachten. Ein Wort zu ihrer Erhaltung. Freiburg i. B., 1892, 2. vyd. Spisovatel trpce touží, jak lidový kroj všude hyne, jak lid se chytá kus po kuse pestré, nesličné módy městských švihákův a městských šatů ženských, podivně vymýšlených a drahých. Snaží se ukázati: 1. jak lidové kroje vznikly, 2. proč nyní zanikají, 3. proč se mají udržeti, 4. jak se mohou udržeti. Dokazuje, že' udržení lidového kroje neodporuje pokroku modernímu. Poukazuje, že je potřeba, aby kroj lidový se udržoval z příčin praktických (cizí móda draze je placena, látky skvostné atd.) a ideálních (malebnost kroje lidového). Lid ať se nestydí za kroje. Vykládejte zejména marnivé omladině, že není starodávný půvabný kroj stará veteš a haraburdí, že kroj lidu sluší, aby se teda nesháněl po drahých směšnostech bláznivé, vrtkavé módy, jež zhyzdí fintivé mladíky venkovské, kteří si pořizují části oděvu pitvorného, jaký nosívají blátošlapové z ulic velkoměstských. V ten rozum zle a ostře hartusí spisovatel na zanikání starodávného kroje. Zbt.
L. Kuba. Světem slovanským. Díl I. Na Černé Hoře. Cesty podniknuté za účelem sbírání národních písní roku 1890 a 1891. Známý náš sběratel písní slovanských p. L Kuba, který procestoval velkou část zemí slovanských, odhodlal se vydati popsání svých cest. Počátek učinil s Černou Horou, které z prvu sám, později nakladatelství Ed. Beauforta vydávalo po sešitech — dohromady 15. Poněvadž pan spisovatel obrací své studium vždy hlavně k ethnografické stránce země, jíž cestuje, bylo již napřed zřejmo, že cestopisy jeho nebudou jen suché statistiky nebo líčení vlastních cestovních příhod, nýbrž že budou pro ty, kdož se obírají slovanskou národově d o u vůbec, obsahovati mnoho zajímavého a poučného. Dosud nveřejněný cestopis po Černé Hoře jest toho dokladem. Ve všech kapitolách, kterými nás spisovatel provádí křížem po Černé Hoře, moment ethnografický vyniká. Že hudbě lidové věnována byla zvláštní pozornost, je při oboru p. spisovatelově při-rozeno. Doporučujeme je ku čtení všem, kdož se zajímají o slovanský národopis. Bohužel nedoznala kniha valného povšimnutí. Aspoň z omluvy, připojené k sešitu 4., kterou se vysvětluje, proč sešit vyšel nad očekávání později, sezná-váme, že se přihlásilo tak málo odběratelů, že spisovatel nemohl dále na svůj náklad pokračovati ve vydávání díla, a nucen byl je nabídnouti nakladateli. Ale i potom nenastala větší náprava, tak že asi nedojde k pokračování této sbírky cestopisů, v níž po černé Hoře měla následovati Dalmácie. Litujeme toho v zájmu věci samé, neboť již vzhledem k obětavosti p. spisovatelově, kterou již od počátku jeho prací sledujeme, podnik jeho zasloužil hojné podpory. Illustrace jsou velmi hojné a podařené Na těch, které jsou přímo z fotografie reprodukovány, nebylo snad třeba se podepisovat. Znalec pozná okamžitě fotografii. Mk.
@NZ@Referáty o časopisech.
Památky archaeologické a místopisné. Redaktor dr. Josef Lad. Pfč. Díla XV. seš. 10—11. V Praze, 1892. Referujeme zatím o seš. 10—11., poněvadž poslední sešit loňského ročníku posud nevyšel. Oba sešity obsahují především pokračování dvou velikých pojednání redaktora „Archaeologický výzkum ve středních Čechách" (str. 561 a 633) a „Bojové, Markomani a Češi
|
|
