Podobného složení jsou písně ku Starodávnému jak v okolí Se-dliště (Slezsko), tak v Kosatce, Větřkovicích, v Kuněicích, v Jasenici atd. Hranici jihozápadní tohoto tance myslím si od Valašského Meziříčí ku Vsetínu. Jak dalece sahá tento tanec do Slezska, nemohu dosud sděliti.

Od Holešova — Zlínu — Vyzovic po obou stranách hranic uhersko-moravských vládne druhý starobylý tanec

jíž se též k o n 1 a n á, slovenčina, d a n a j říká.

Kychlé tempo s ostře vyznačenou prvou dobou taktu 2/4, jenž vyvinuje se v části basové a kontrášové v základním pohybu osminovém, s přízvukem na lehkých dobách, rychlé, hbité okrašlování význačných částí nápěvu hudcem, hustění cymbálové —¦ to vše způsobuje mocně rozvlněnou hladinu, do které píseň, z pravidla slohu bohatýrského nebo popěvného, v úsečných, těžkých, vysokých tonech tenorových zarývá samostatné své tvary. Triola čtvrťová v taktu 2/4 jest rytmickým příznakem.

Jedno ovzduší hudební naplňuje dosud celý zmíněný kraj. Hudec od Holešova srovná se s kontrášem od Mijavy.