Snadno postřehneme, že se celek na dva díly rozkládá. Zakončením prvého dílu jsme u porovnání s počátkem jaksi vzrušeni: připadá nám, jako bychom byli stoupali.

Duchaplná a u umělých skladatelů méně obvyklá jest osnova harmonická této živé skladby. Pojímám počátek jako prvý stupeň měkké tóniny d, konec prvého dílu (5. takt) jako V. stupeň tóniny C; počátek druhého dílu jako I. stupeň tóniny C, a konec uzavírá nutné I. stupněm tóniny D. Jest to vynalézavé seskupení tóninové pro skladbu tak malých rozměrů. Skladba tato, jejíž útvar nazval bych písní, opakuje se tolikrát, až vyčerpá se text.

Ta bezprostředně nebo po krátkém přípěvu následuje hned jiná píseň k tanci a tak doplňuje se písní za písní, jako řetězem, celá rhapsodická forma tance- Poslední přípěv (Coda) jest rychlý.

Na příklad sděluji ještě tuto píseň ku Starodávnému: