Předchozí 0229 Následující
str. 494

Osnovy hudební lidových tanců na Moravě.

Píše Leoš Janáček.

Üvodem sděluji, kde jsem poznal tance, o jejichž skladebné osnově chci zvláště promlaviti. Pouhá náhoda přivedla mne k bohatému pokladu jednak ušlechtilých a půvabných, jednak rozma nitých a rázovitých lidových tanců. „Hajného dcerka, Žofka Havlova, ta prý zná písní!" Tak mi hlásili, když jsem o prázdninách r. 1888 navštívil svou rodnou vísku pod Hukvaldy. Zdráhala se, zapírala, ale konečně přece zazpívala a zahrála Kalamajku, Požehnaný, Dvoják, Ciganský, Pilky, Kohuta, Hodinařa, Trnka, Starodávný, Trojáka, Slaninu, Kyjový, Dymák, Kovářa, Hulána. Jaký to bohatý taneční pořádek! —

Několik vzácných lašských tanců zahrál mi starý cymbalista Jan Myška z Petřvaldu na svém malém nástroji (23 pětistrunných potahů od J chromaticky až k fis2). Těžko si jich navzpomínal — vždyť prý dlouho již tomu, co si jich na svatbách málo kdo žádá — to jen ti chudší. U těch bohatších jest „celá" muzika (rozuměj plechové nástroje), jim se hrají „valcry" a někdy též „ruská polka". Ale proudem vyznívaly z pod jeho rukou staré ty zádumčivé nápěvy, když starochově paměti pomocí přispěla pí. Junkova,

Dívám se na svoje zápisky: papír již sežloutl, setlel, ale dosud z rychle načrtnutých not vycituji onen žár a ducha, s kterým byly hrány. Byly to starodávné: Ztratila se kravařenka v lese, Bystra voda vylela, Zahřejte mi do tanečku, Jak sem ja ščastny rok dočkala, Když sem ja šel kolem dvorka, Přeletěla vlaštověnka, Zabili Matoška, A ja zarmucena. Též poznal jsem Troják, Zahradníka, Srňatko, Zemana a Kožušek.

Na fojtství veVětřkovicích scházívali se fojti z Kozlovic, Mniší, Kopřivnice, Drholce a Sklenova. Což to byly za časy, když Matula Větřkovský kývnul na rektora a zazpíval: „Jede furman dolinu, zbůjník za nim březinu" a jiné! Sotva dovedli to vyhráti. A přece hráli H r č e k s bratrem na housle a klarinet, Zuščak, proslavený v okolí, na basu a Manek cymbalem „hustil"! Dvacetník stříbra za píseň házeli. Mnohdy postál u cymbalu též P e-těrek a basu rozezvučel V y v j a 1. Jak třeba litovati, že se všemi jmenovanými odumřelo kromě jmenované písně vše!

Již v té době proslaven byl v okolí hudební rod K ř í s t k ů. Byli to neúnavní zpěváci. V M n i š í na fojtství pacholčil tam do nedávná Křístek Josef. Už měl roky — přes 63. Veselost ne-


Předchozí   Následující