Neděle „čerň á". Poslední neděle před květnou nedělí (smrtelná) sluje u nás „černá". Obyčej vynášeti smrt vymizel skoro již nadobro. V tento den slaví se u nás pouť jarní, jež bývá velmi hlučná, na způsob výročního trhu. Selští synové i „pacholci" (starší čeledínové) nakoupí dnes pouti svým nejmilejším, obyčejně veliká „srdeátka" perníková, „hubičky" nebo drahý „tnarcipán", a když jest po „velké", podarují poutí každé děvče, od něhož chtějí dostati o velikonocích „straky".

(Dokončení.)

Určitější známky ukazují hroty kovové. Tak zejména o jednom druhu šipek bronzových mělo se za to, že představují šipky jedové. Z těchto vykazují některé, jako na př. hrot nalezený na pohřebišti libochovanském, *) dále hrot ze „Scheibenbergu" u Kronbergu **) a šipky kobanské, které Virchow vyobrazuje***), dírku, která však nesloužila k ničemu jinému, než k lepšímu připevnění hrotu na dřevěné šípiště. Jiné však, na př. ty, jež prof. Woldřich nalezl v mohylách u čichtic +) (viz obr. 58.) a u Ondřeje ++) a snad i ty, jež řed. Maska našel v čertově díře u Štramberka +++) (viz obr. 59.), lze spíše míti za pravé šípy jedové. Poslední vykazují známý trojhranný tvar, který byl již častěji předmětem diskusí a sporů. F. Luschan ++++) udává, že jsou rozšířeny přes Moravu, Horní Eakousko, Bavory (?, snad spíše Solnohrady), Korutany, Uhersko a Rusko, a vyslovuje se proti