Předchozí 0205 Následující
str. 470

Bůh s nebe pomůže. Pomoz jí, Bože, svatá Markéto, dej nám dobré léto na. pšeničku, na žitko, až to budem žíti, Pán Bůh rač popříti. — Svatý Jiří, svatý Jan po věnečku veze nám, nám, nám, tém chrasteckeim (dle místa) panenkám. Vy chrasteeký panenky, učešte si hlavičky pro zelený věnečky. — Pochválen Pán Ježíš Kristus!" — Obdrževše odměuu za přinesení „léta" — tak se totiž, smrček nazývá — jdou o dům dále. Po smrtelné neděli dávaly dívky „líto" některému včelaři darem, který je přede včelíu do země zabodl, »by si včely, první potravu na jaře snášející, na něm odpočinuly.

Chrast u Chrudimě.    V. Paulus.

O smrtelnou neděli chodí děvčata „s litem", t. j. s malým smrčkem tr ruce, na kterémž jsou všeliké ozdoby zavěšeny, jako : barevné flíčky, vajíčka, obrázky a pod. a chodíce od stavení ku stavení říkají toto : „Líto, líto do vsi, smrt letí ze vsi, vítám paní Markétu, fiala, růže kvésti nemůže, až nám Pán Bůh pomůže, svatý Petr hřímá, dal nám flašku vína, abychom se napili, Pána. Boha chválili, hody jdou, hody jdou, až na jaře pokvetou."

Hoř. Počaply u Eoudnice.    Jos. Vodochodský.

Před smrtelnou nedělí zaopatří si holky malý, zelený, košatý smrček, navěsí naň vejdumky, pestré papírové věnce nebo pentličky, a s takto okrášleným litem chodí na smrtelnou neděli po koledě, zpívajíce: „Smrt běží z města, nové líto do města, buďte všichni veselí, však vám Pán Bůh nadělí červené vejce" atd. Anebo : „Líto, líto, líto, kdes tak dlouho bylo, u studánky, u vody, mylo jsem si ruce i nohy."

Třebechovice.    Fr. Hejzlar.

Na smrtelnou neděli chodívají děvčata s litem. Jest to smrček ozdobený pentlemi, obrázky svatých a vejdumlty. V každém staveni zpívají: „Líto, líto zelený, kdes tak dlouho bylo?" atd. Za koledování dostávají dárky; koleduje se dopoledne. Odpoledne hoši a dívky vynášejí smrt, Je to slaměný doch (došek), na nějž všemožné cáry se navěsí. Hoši ho chopí a nesou za zpěvu : „Smrt neseni ze vsi, nedaleko od vsi, buďte, selky, veselý, že jsme vám smrt zanesli. Fiala, růžo kvésti nemůže" atd. skrz ves k blízkému potoku, kam ho za výskotu vrhnou do vody. Druzí pak holemi ho pohružují, aby smrt dříve utopili a pak cvalem běží ke vsi, aby je smrt nechytla. Na Valech, Cholticích a Civčicích chodí děvčata s litem na květnou neděli.

Bezděkov u Choltic.    Jos. Hanuš.

Je po koledě. Do jara daleko. Teprve na smrtelnou neděli zase vás navštíví malí známí. Maji „nové líto". Dřevo ozdobené pentlemi červenými, bílými, modrými atd. Kde je více lesů, mívají stromek, větvičky jedlové nahoru, svázané a opentlené. Umějí různá říkání, ale nechtějí mluviti ani zpívati darmo. Však vám to řeknou dosti zřetelně. Na př.: „Dej vám Pámbu dobrý den, pěkná, paní i s pánem, se všemi pannami. Smrt jsme vám zanesli, nové líto přinesli. Buďte, páni, veselí, že vám líto neseme s červenými vejci, žlutými mazanci" atd. Jiný začíná: „Smrtelná nedole, kams dala klíče? Dala jsem je, dala svatému Jiří. Svatý Jiří volá, země se otvírá, aby rostla tráva, tráva zelená. Pantáto a panímámo, smrt jsme vám zanesli, nové líto přinesli, s červenými vejci, žlutými mazanci. Jaký je to mazanec" atd. A což tenhle říká: „Líto, líto zelený, buďte, páni, veselí! My družbanci, květovanci. Jaký je to mazanec bez koření, bez vajec? Fiala, růže kvísti nemůže" atd Ještě jiný říká takto; „Smrt jsme vám zanesli, nové líto přinesli. Buďte, páni, veselí, žo vám líto neseni


Předchozí   Následující