z Drysiť, občané pak z Prus a Pustoměře „drželi právo". Topolanští „stínali berana", Ruprechtovšt! v „milé" vzpomínce na doby vobotní přitáhli „na robotu". Na místě slavnostním provedeny tance hanácké: Tetka, Trojky, Troják, Silnice, Holubička, Čeladenský, Kalamajka, Eožek, Sekerečka, Coufavá neb na konopí. Dámy vyškovské zatančily Královničky.

Vlastní výstava byla ve dvou síních hospodářské školy vyškovské Jedna ze světnic přeměněna byla na hanáckou světnici, a jevila skutečně také velikou přitažlivost. Bohatý kroj hanácký, špenzry mužské i ženské, žlutěnky, výšivky hanácké stály za podívanou! Zvláště pěknou sbírku výšivek vystavil zde řed. kůru p. Kretz z Holešova. Ve světnicích místo měly četné knihy starší: bible, herbář Mathioliho, Hájkova kronika, listiny cechů, jejich artykule, práva rychtářská a ostatková. Sbírku peněz starých vystavil Dr. Helcelet, a p. Koudelka překvapil cennou sbírkou archaeologickou; zvláště pozornost budily starobylé zámky železné s tepanou okrasou z Nov. Rousinova, kostelní z4mek z Morkovic z r. 1706, kliky a veliké množství klíčů, z nichž některé nalezeny na místech v příčině starožitnické památných. Byly to hlavně dva klíče nalezené „na valech" u Kobeřic, klíč ze starého hradu, nyní zřícenin „Melič" u Pustiměře, klíč nalezený „na hrádku" u Lhoty. Dále tu byly starorytířaké ostruhy s přeskami, staré zbraně, hlavně meč s letopočtem 1414, od starosty ivanovského, p. Pokorného, dále bronzové kruhy u Hlubočau vyorané; jsou to dle p. Koudelky pohanské šperky, obojky. Pěkná byla též kollekce cínového náčiní, nyní již z módy vyšlého. Zde spatřil jsi cínové mísy, talíře, konve a konvice, svícen, džbány a poháry. Zvláště pěkný džbán s okrášleným víkem byl džbán cechu obuvnického z Vyškova z r. 1735. Doba předvěká byla zastoupena kamennými nástroji a zbraněmi z okolí vyškovského. Nářadí starobylé vybralo se z pozůstalosti cechů. Byla zde pěkně vykládaná truhlice cechu mlynářského z r. 1744 s uměleckým zámkem (vystavil p. Souček z Vyškova), pokladnice cechu tkalcovského s odznaky z r. 1616, truhlice cechu řeznického ze Slavkova s nápisy a znaky; nesla letopočet r. 1674 Umělecky vykládány byly truhlice cechovní (cechu truhlářského a blanařského) z r. 1758. V průjezdu budovy výstavní umístěn byl lis na tvaroh z r. 1754 z Opatovic u Vyškova. Málo kdo dnes ví, co jest to „žernák". Takový „zemák" vystaven byl z Topolan a pocházel z r. 1746. Byl to ruční mlýnek na mletí obilí; leckde na venkově dosud se najdou.

Zvláště pěkná a bohatá byla kollekce hrnčířských výrobků. Hrnčířství kvetlo kdysi ve Vyškově — a peci hrnčířské nalézaly se na Vyškovsku již v dobách pradávných. Proto také byla sbírka tato velmi četná Nejstarší asi výrobky hrnčířské byly dvě popelnicovité, nepolévaué, na kruhu zrobené nádoby a džbán z podobné tmavé barvy písečnaté, vykopané v ohrouhlé peci, již nalezli dělníci při kopání kanálu asi. 1 metr pod zemí. Kromě těchto předmětů nalezli tam množství střepů; celý nález tento uchoval p. Koudelka zvěrolékař ve Vyškově. Z doby novější, ač přece ještě staré, bylo vystaveno veliké množství hlavně džbánků. Dle letopočtu nejstarším jest džbánek z r. 1714 s nápisem „Ondra Polach" velmi pěkně a pestře okrášlený květinkami; uprostřed zobrazen jest rolník an oře s třemi koňmi; nad tím jest jelen mezi kvítečky. Džbán tento pochází z Drysic. Džbán z r. 1788 s nápisem „Kasspar Tihaczek", ozdobený odznaky řemesla kartáčnického, pochází z Nov. Hvězdlic, džbánek s úzkým hrdélkem z r. 1794 s vyobrazenými pasáky, ovce a kozy pasoucími, jimž dudáček hraje na dudy a piščec píská, zaslán byl z Lulce. K těmto druží se celá řada džbánků jiných, rovněž ozdobených. — Výstavka zakončena byla 28. srpna za četné účasti města i okolí. (Dokončení.)

* Praktické výsledky výstavy československého vyšívání V Paříži. Pařížská výstava, kterou pořádal Výbor pro šíření národního vyšívání (srv. Č. Lid II. str. 96), vzbudila čilý zájem pro naše lidové umění, jak dosvědčuje řada dotazův a objednávek. Není,