str. 422
manna jemně a věrně provedené obrázky rázovitých výšivek s výkladem, jenž svědčí o skutečné znalosti. Poučuje nejen Čechy, také všechen vzdělaný svět přiloženým výkladem francouzským, ruským, anglickým a německým o charakteristice českého vyšívání lidového vůbec a zvláště o vyobrazených výšivkách na 25 tabulkách nádherného díla. Obrázky jsou překrásné. Skvostná, do nejmenších detailu jemná.úprava obrázku bude šířiti čest lidového umění českého po cizině. Vzdělaným Cechům pak nechť ukazuje bohatství a krásu umění, pořizovaného od prostého lidu československého, jehož studium, studium svérázné jeho kultury vůbec do nedávná ü nás ledabylým výsměškem bylo odbýváno a jako malicherná hříčka podceňováno. Dnes neohlížejme se ni posměváčky. Studium lidové všude u všech národu právem staví se v popředí a přičítá se mu všude hluboký význam pro život národní, pro zachování svérázuosti při pospolném závodění a všeobecném pokroku národu na poli osvěty a vzdělanosti. Je zajímavo tu konstatovati, že právě u národů, vynikajících moderním duchem praktickým, lidověda, studium tak zv. folkloristické s největší zálibou a s úspěchem je pěstováno. Dnes již nestačí pokrčovati pohrdlivě a velkopansky rameny ? studiu lidovědy, studiu lidového podání, lidového umění, pokud ovšem neshání se. za nedostižitelnými vidinami a vábivými dohady pochybné ceny methodou staré školy. Při vývoji všeobecné kultury není potřeba — tak zní heslo moderní — spouštěti se podstaty domácí, svérázné, těch zjevů, v kterých se jasně zrcadlí dlouhověký vývoj kulturní u národu jednotlivých. Mnoho zjevů těchto u nás již vymizelo, ale všecky nikoli. Pokud ještě čas, dohánějme, čeho zameškala netečnost nebo neporozumění. Zejména české lidové umění podržuje prese všechny vlivy cizí, jichž nikdo nemůže upříti, ráz dosti samostatný, charakteristický. Dílo nové, znázorňující zachovanou posud část umění lidového, druží se důstojně ? záslužným publikacím příbuzným, vydávaným od Musejního spolku v Olomouci ? ? jiným, jež jsem vyjmenoval v Dějinách kroje I. str. 13, a s nimi nechť budí zálibu půvabných vzorů starodávných, zálibu v „práci našich matek!" — Na listech vyobrazeny jsou: cíp pleny, bílá plena z Plzeňska, plachetka, šátek na hlavu, část pruhu koutní plachty, loktuška, část plachetky, část zástěry, čepec „do trucu", dvě pleny z Táborská, stříbrný a zlatý čepec, pak řada holubinek, z nichž ukázkou ze skvostného díla přidáváme jako zvláštní přílohu č. Lidu obrázek holubinky s křídly (na 1. V.), zakoupené pro Náp. Museum r. 1880 z Dejšína a tvořící poučnou ukázku plzeňského národního vyšívání. Kéž dojdou povšimnutí závěrečná slova Koulova, aby obecenstvo naše umožnilo podporou svou další pokračování. Zbt.
Koudelka Florian Krajinská národopisná výstavka ve Vyškově
r. 1892. Ve Vyškově, nákl. výst. odboru 1893, cena 36. Opět nová upomínka na čilý ruch národopisný na Moravě, na národopisnou výstavu ve Vyškově v podobě úhledné knížky, kterou zaradujeme ? vydaným již knížkám, o nichž jsme čtenářstvu Č. L. již zprávy podali (srv. Č. L. II. str. 81, 82, 204). Sepsal ji Flor. Koudelka, horlivý pěstitel archaeologie, a věnoval p. Jos. Konop-kovi, statkáři v Heroticích, jenž měl zásluhu o uskutečnění výstavky. Spisovatel seznamuje nás pečlivě se všemi předměty vyloženými, s jejich roztříděním. Poučuje o oddělení předmětů hliněných (zajímavé cechovní džbány, řada džbánů z věku XVIII., talíře a misky, mezi nimi z r. 1690). Vykládá o výrobcích z různých kovů (práce kovářské, nádobí cínové a pod.), o starobylém nářadí. Z r. 1646 „žerůák" (mlýn) zasluhoval by vedle všeho jiného vyobrazení. Z dalšího kromě sbírky „práv", příbuzných „právům" na jub. výstavě v české chalupě, sbírky českých listin, rukopisů a tisků, pečetí a mincí, obrazů zajímá nás oddělení národních výšivek a krojů. Dozvídáme se, u koho jaké vzácné památky tohoto druhu jsou vyloženy. Obšírně popsáno je zařízení hanácké světnice. Koudelkova knížka vedle významu lokálního zasluhuje pro
|
|
