str. 418
Dle předložené práce mají Němci v Dolních Rakousích střední výšku 1678 (1510-1890) mm.; vlasy častěji temné (55,6%) než světlé (20,8%);. zcela plavých vlasů nalezeno málo (19,4%>, černých také (2,7%), a ještě řidčeji bylo rudých (1,4%). Nejhojněji (42,1%) jsou světlé oči zastoupeny, zvláště modré (26,2%), pak šedivé (15,9%); konečně zjištěna převahou světlá (71,9%) barva pleti. — Co se týče celé komplexe, mají smíšené typy převahu (62,5%); z čistých typů jest tmavý silněji zastoupen (23,2%), světleno jest (14,2%).
Hlava jest v průměru 186 mm. dlouhá, 153 mm. široká, dle středního indexu (82,2) brachycefalní. Skoro čtvrtina obyvatelstva jest dolichoidní (index do 79), více než polovička brachycefalní (82 a výše) a pětina meso-cefalní (ind. 80 a 81). Při vypočítávání indexu lebečného z indexu hlavy jest dle pokusů Weissbachem na 61 mrtvolách konaných, zapotřebí 1 odpočítati.
Při všech typech jsou dolichoidní a světlovlasí mužové vyšší posta.vy, brachycefalové nejmenší (pouze u tmavého typu ,jsou brachycefalové větší dolichoidních). Plavé a červené, tedy světlé vlasy se druží nejčastěji k modrým a šedivým očím, tmavé vlasy k tmavým a šedohnědým očím, světlohnědé vlasy častěji k modrým než k šedohnědým a tmavým.
Barva vlasů sama pro sebe nemá vlivu ani na výšku, ani na tvar hlavy.
V různých krajinách se však tyto poměry valně mění.
I. Tak Dolno-Rakušané na pravém břehu Dunaje vykazují častěji tmavé vlasy (59,3%) a řidčeji světlé (15,l%), mají nejméně modrých (23,3%) a šedivých (138%) očí, za to nejvíce šedohnědých očí (30,3%) a náležejí také jen malým percentem (10,8%) k světlému typu. Mají mnohem užší hlavy (index 81,8); mezi nimi jest hojněji dolichoidních (27,5%)j méně brachycefalních (50,8%) individuí.
II. Mezi Rakušany levého břehu nalézáme nejhojněji modré (28 8%) a šedivé (18,7%) tedy světlé oči (47, 6%), nejméně tmavé (28.1%); vůbec jest tmavý typ mezi nimi nejřidší. V celku jsou více brachycefalní (83,3), výší indexu i počtem brachycefalů (66,8%) j méně jest dolichoidů (15,9%).
III. Konečně Vídeňáci německé národnosti jsou u porovnání s obyvatelstvem venkova (na obou březích) vyšší (1688 mm.); mezi nimi nalezl se největší počet blondinů (29,7%) a-nejmenší počet tmavovlasých (46,3%), dále nejméně šedookých (21,5%), ale nejvíce temnookých (37,2%) Světlý typ jest zde nejčetnější (20,5%); hlavy mají v průměru nejužší (index = 81,2); také bylo mezi nimi nalezeno nejvíce dolichoidů (37,1%) a nejméně bracbycefalů (40%).
„Ačkoliv by bylo možno silnější brachycefalii obyvatelů levého břehu dle vší pravděpodobnosti vysvětliti smíšením se severními Slovany, slabší brachycefalii obyvatelů pravého břehu Dunaje smíšením se zbytky Keltoromanů á poněkud silněji vyvinutou Jsrátkoiebost v nejjižnějších a jihozápadních okresích vlivem dřívějšího osídlení Slovanů — musí se přece nyní zanechati rozřešení této otázky, aby se nedošlo k ukvapeným, chybným závěrům." Teprve až okolní země budou podobné anthropologicky prozkoumány, lze se nadíti správných výkladů. Dr. J. Matiegka.
Dr. H. Wankel. Die praehistorische Jagd in Mähren. Olmütz 1892. 4 Tafeln. Cena neudána.
V dosti objemné a velmi pěkně vypravené knize podává nám pan Dr. J. Wankel úhrn svých názorů, k nimž došel po tolikaletém zkoumání a hledání stop diluvialního člověka na Moravě. Není pochyby, že v práci, která měla tento předmět, měl vždy Nestor moravské archaeologie podíl lví Kde sám nepracoval, stalo se tak aspoň jeho povzbuzením nebo následováním, jeho. Od r. 1868, kdy v památném listu zaslaném do Vídně professoru Hyrtlovi a uveřejněném ve zprávách vídeňské akademie věd (r. 1868 sv, 58), ohlásil první nálezy v Býčí skále a prohlásil se pro současnost zbytků diluvialních zvířat s kostmi lidskými tam nalezenými, mnoho a mnoho se našlo na Moravě,
