oběma skupinami jakož i na úzkých polích jsou větvičky točinkové. Baňka osmihranná z Poříčí jest vysoká 18 cm., dvé pole největší jsou 5 cm. široká, na nich v menších rozměrech tytéž ozdobné skupiny: jelínek a srdéčka plápolající; dvě menší pole 4 cm. široká vyzdobena jsou větvičkami, čtyři pole nejmenší 2 cm. široká, pouze čarou vlnitou. Baňka z Lubné téže výše a velikosti stran ukazuje na všech polích pouze větvičky kapraďové a točinky. Sestavení jelena a srdéček spojených jest velmi časté; také museum litomyšlské má z Budislavi podobných baněk několik a sklenici leptanou též s jelínkem ve skoku.

Láhve jsou leptané i malované; láhev z Kutřína 28 cm. vysoká má kolem pěknou ozdobu z jetýlků, točinek a bobulek, láhev od Víšků z Budislavi je malovaná růžemi a pomněnkami, kolem hrdla na třech skleněných proužkách má též pomněnkovou malbu.

Leptané láhve, baňky a sklenice nepopiratelně činí nejharmo-ničtější dojem, kdežto postavy na skleněných nádobách malované často jsou křiklavé. Jsou namalovány nápadnými barvami, tváře zhusta jsou nepodařeny a kroj — ku podivu! — z doby rokokové, také španělský, fantastický. Třírohý klobouk, turban, cop, vlásenka pudrovaná nejsou u figur -těch vzácností. Vesnice německé s Litomyšlí sousedící mají podobné, pestře malované baňky s figurami; nápisy jsou na, nich německé, leč ornamentika (srdéčko, ptáčci, vlnitá čára) zcela česká, slovanská, od blízkých sousedů přejatá.

S nevkusem mnohých malovaných sklenek smiřují nás nápisy dosti vtipné nebo moudré, jež malování sprovázejí. Na baňce z Krás-novce (Horního Újezda), majetku to p. řed. Klusoně, jsou na širokém poli jednom pestré dvě postavy, muž a žena v kroji minulého století, muž ženu drží kolem pasu. Na protějším poli pak jako protiva nečeské té strakatiny jest dobromyslný a poctivě český nápis : „Dobrý zdraví, Maryno, dá tie Janek na víno, hop má milá, jak tie Janek obímá." Pod tím letopočet 1830. Baňka ta junákem roztouženým přinesena za hornooujezdskou dívkou darem, jisté plná vína; dívka dar přijala — ale na konec ze svatby nebylo nic, a baňka zůstala jedinou památkou po nešťastném milovníkovi, dokud nepropadla úsilí sběratelskému. U Horáků na K. Sedlištích mají dvě úzké sklenice, také s rokokovými postavami muže a ženy, leč bez nápisu, byl prý to též dar lásky a rodinná památka. Na láhvi malované kvítím (teď v Náprstkově museu) jest po jedné straně jméno Josefka, po druhé: „Pěkně vítám, milí páni." Sklenice s uchem (holba) chovaná v Litomyšli má v předu namalovaný znak dvojhlavé orlice, jiná téhož druhu pocházející od Eovenských na K. Sedlištích, ozdobena uprostřed obrazem sv. Vácslava v červeném plášti, pod nímž jest jméno světce; po obou stranách tklivý nápis ve švabachu: „Nic ve světě lepšího nemůže býti, tak jako dobré přátelstvo zachovati." Věnoval tuto sklenici zajisté přítel příteli Vácslavovi! —