udělalané z prken (Hailáci říkají „desky", slovo prkno jim neznámo) položených na trámy vazby. Uprostřed každé oploty postaven kolmý trám, do něhož zaraženy příčky, tvořící kolmý žebřík na patro vedoucí. Tam dává se hrách, čečuvka (čočka) a vůbec takové druhy obilí, které potřebují průvanu, aby se nezapařily. Střecha přes 5 m. vysoká má po stranách „svisle" (Walm). U stodoly bývá kůlnička (y), na jižní Hané plevník.

V zahradě, která selský statek na Hané na zadní straně zakončuje, roste pouze ovocné stromoví; ovšem Hanáci nestarají se o zahradu mnoho: kde se jaký strom ujme, tam roste. Zahrady obklíčeny jsou na sev. Hané zídkami z válků s doškovou stříškou; na juni) Hané ploty proutěnými.

Gustav Bancalari, jenž za posledních let obrátil k sobě pozornost svými články a přednáškami o domě v rakouských Alpách, vyslovil se v jednom svém článku, *) že prý „i bohatí a vzdělaní sedláď na Hané před 24 lety bydleli dílem v domech chatrčím podobných." Máme za to, že kdo stopoval náš — celkem ovšem suchopárný — popis hanáckého gruntu, podiví se tomuto výroku badatele jinak pravdomilovného, pozorovatele bystrého a duchaplného řečníka. Již samy obrazy starohanáckých gruntů, které jsme k článku tomuto dle vlastních fotografií připojili, vyvracejí větu onu o „chatrčích'" hanáckých sedláků zajisté stejně důrazně jako půdorys shora uveřejněný. Staro-hanácký grunt činí právě naopak dojem zámožnosti, rozložité pohodlnosti; takový grunt se svým široce rozkročeným massivním žudrem je takořka obrazem Hanáka širokých plecí, pomalých pohybů, rozvážného, flegmatického, celkem pohodlného, při tom však důkladného,, solidního pracovníka.

V jiné příčině však dáváme Bancalarimu za pravdu, pokud totiž' v jedné své nedávné, vídeňské přednášce varoval, aby se předčasně,-pokud nebude lidový dům všude a dopodrobna popsán a probádán,, nečinily úsudky o národnostním původu jednotlivých typů domových. Hlasu tohoto budeme pamětlivi. Učenci němečtí arci nepřipouštěli si v té příčině přílišných starostí, jak dokazuje výrok Aug. Meitzena, že v Cechách i na Moravo zastoupen je venkoncem typus-franský, **) ač pochybujeme, že by byl Meitzen nebo který jiný německý badatel kdy po Moravě dům selský dopodrobna studoval.

Varovný hlas Bancalariho je zajisté tím více na čase, ježto i u Němců badání o domě lidovém je dosud v začátcích. I němečtí učenci rozcházejí se ve mnohých závažných otázkách. Mnozí vidí ve