Čís. 22. Inicialka U.

Čís. 23 Obrázky mužských lidových krojů.

Všímáme si schválně nejdříve postav lidských. Dělo se Streze-nickému tak jako všem lidovým malířům. Neznal souměrnosti při kresbě těla lidského, neuměl vkusně zobraziti výraz tváře, hnutí těla. Ukázky kreseb tohoto druhu, jež jsme vybrali pro tuto stať, názorně poučují o pravdivosti předchozích slov. Přes to však jsou to kresby cenné. Strezenický kreslil muže a hlavně ženy v úboru, v jakém je vídal kolem sebe — v úboru lidovém, v kroji čistě národním, slovenském. Snažil se nakresliti scény lidové, jak se lid veselí při zvuku horlivě hudoucích muzikantů, gajdoše atd., jak šuhaj s děvuší bohatě vyšňořenou v kroji lidovém, podrobně načrtaném, tančí, k sobě se tulí.

Nejlépe dařilo se Strezenickému při kresbě ornamentů rostlinných. Nejčastěji jako jiní lidoví malíři kreslí zvonek (tulipán), pak tvar růžicovitý, jako kreslen v kancionálu Drašnarově (o něm viz Č. Lid I., str. 579). Často kreslí jablko, malinu, také žaludy.

Z motivů živočišných vyobrazuje hada nejčastěji, také s korunkou, někdy lva, ryby, ptáka, také zvíře báječné s hlavou dračí.

Netřeba podotýkati rozvláčně, že kresby kancionálu senického shodují se s uměním malířským, jak se jeví v lidových knihomalbách moravských*) i v uvedeném kancionálu Drašnarově. Ěádky těmito upozorňujeme na vzácnou památku, z níž tu poprvé podáváme české veřejnosti výběr kreseb rázovitých, činíce je takto přístupnými zejména soudu milovníků lidového umění a hlavně těch, kdož se obírají odborným studiem lidové ornamentiky československé. Tito, doufám,